Tolik slávy si snad ani nezasloužím, říkal dojatě jubilant Masopust

Nejlepšímu českému fotbalistovi minulého století, legendárnímu Josefu Masopustovi, se chystají velké oslavy. Držiteli Zlatého míče pro evropského fotbalistu roku 1962 se přiblížila osmdesátka, kterou oslaví 9. února.

Josef Masopust při slavnostním výkopu Šmicerovy květnové exhibice | foto: MF DNES

Na úterním setkání s novináři a fotbalovými přáteli se Masopust dozvěděl, co všechno se k jeho narozeninám chystá. Mimo jiné mu přiletí popřát jeho velký soupeř a zároveň velký přítel, slavný portugalský internacionál Eusébio. Tato největší hvězda historie Benfiky Lisabon je o jedenáct let mladší a Zlatý míč získal Eusébio o tři roky později.

Slavnostní velkolepý gratulační večer, výstava v Národním muzeu, dokumentární film - to jen část z akcí, které jubilantovi připravil Klub přátel Josefa Masopusta.

Na gratulačním večeru bude představena Masopustova socha, která bude součástí zmíněné výstavy a v květnu či červnu ji usadí před stadionem Dukly na pražské Julisce.

"Když vás tady tak poslouchám, přemýšlím o tom, že to snad ani nezasloužím," pronesl Masopust pohnutým hlasem. "Moc mě to potěšilo, nemám zkrátka slov. Chtěl bych moc a moc poděkovat."

A sálem se rozlehl bouřlivý potlesk.

Mezi aplaudujícími mimo jiné byli spoluhráči z Dukly: Rudolf Kučera, Josef Jelínek, Jiří Čadek, Jan Brumovský, Josef Vacenovský, Jiří Čadek, Milan Dvořák, Ivo Urban a František Knebort.

"Všechno to strašně rychle uteklo," reagoval Masopust na poznámku, že nedávno mu všichni blahopřáli k sedmdesátinám. "Prostě těch uplynulých deset let byl takový velký fofr."

"A k té mojí soše bych rád podotknul, že podle mého se sochy mají stavět jen mrtvým. Tak jsem se ptal, jestli chtějí, abych tady už nebyl," usmíval se Masopust potutelně. "Přitom sochu by si zasloužilo mnohem víc sportovců. Třeba Zátopek, Čáslavská a mnoho dalších," dodal už ve vážném tónu.

Fotbalistou podle Masopustova gusta je Horváth

Jistě sledujete fotbalovou ligu. Co myslíte, udrží Plzeň první místo až do konce soutěže?
Já jsem přesvědčený, že plzeňský trenér Vrba je schopný a pracovitý chlap, který své řemeslo ovládá dokonale. Už proto bych řekl, že Plzeň je schopná mistrovský titul udělat.

Co vám na ligové lídrovi obzvlášť imponuje?
Jak útočně tohle mužstvo hraje. A právě to má velkou naději na úspěch. Podívejte, za nás se většinou chodilo do zápasu s cílem hlavně neprohrát. Kdežto na Plzni je vidět, že jde do každého zápasu s cílem vyhrát.

Vy jste na hřišti býval geniálním technickým hráčem, vynikajícím myslitelem a rozehrávačem. Kdybyste měl z dnešních českých fotbalistů vybrat podobného, kdo by to byl?
O technických hráčích se říká, že bývají pomalejší. To je sice pravda, ale ti rychlíci zase míč leckdy i přeběhnou. Takže fotbalistou podle mého gusta je plzeňský tvůrce hry a výborný technik Horváth. Ten je dnes pro Plzeň nepostradatelný.

Druhou ligu vede po podzimu Dukla, tedy klub, v němž jste prožil nejlepší roky své kariéry. Myslíte, že mezi elitu postoupí?
Pořád bydlím vedle Julisky, takže když zrovna nejsem na chalupě, v hledišti na Dukle nechybím. A postup by byl dobrý jak pro celý pražský fotbal, tak pro nároďák.

Před deseti lety, když jste slavil sedmdesátku, jste říkal, že jste se stal chalupářem. Platí to i dnes?
Samozřejmě platí. Jezdíme na chalupu společně s manželkou, které tak vracím všechno, co jsem jí dlužen. Všechny ty dny, ve kterých jsem se jí coby špičkový fotbalista a později jako trenér nemohl věnovat tak, jak by si to zasloužila.

Kdybyste měl vzpomenout svůj neslavnější gól, jistě se vám vybaví finále Československo - Brazílie na mistrovství světa 1962 v Chile. V tomto zápase jste otevřel skóre...
Jaký jiný gól bych měl vzpomenout. Ale pozor, já dal takových gólů víc. A hodně jich dokonce bylo vítězných.

Můžete tyto góly přiblížit.
Jako kluci jsme to mydlili každý den někde na plácku. Jednou hrála Slavia proti Spartě, podruhé zase Československo finále mistrovství světa proti Brazílii, Itálii, Uruguayi a dalším. Já hrál vždycky za Slavii a za Československo a většinou jsme vyhrávali. A góly jsem dával parádní. A jen v tom opravdovém finále ve dvaašedesátém mi Brazilci radost zkazili.