Zkušenější spoluhráče převýšil v očích trenéra odvahou, s jakou se pere v náročných bojích o záchranu.
Rodák z nedalekých Bělkovic vyrůstal od jedenácti let v Olomouci, roky tréninku jí teď talentovaný technik začal vracet na trávníku. Pod výhru v Mladé Boleslavi se podepsal svými prvními dvěma ligovými brankami.
Jaký je to pocit, dát první góly v lize?
Cítím se výborně. Už minulý týden proti Slavii jsem mohl dát dva góly, ale nevyšlo to. Teď už mi to tam konečně spadlo a snad jsem prolomil střeleckou smůlu.
Jak váš počin hodnotila kabina?
Poslouchám teď narážky a vtípky, ale je to příjemné. Doufám, že jsem všem udělal radost.
V úvodním jarním kole proti Budějovicím jste naskočil jen na 6 minut, ale od té doby jste v základní sestavě. Čekal jste, že byste mohl dostat tolik prostoru?
Určitě ne. Vracel jsem se do Olomouce s tím, že budu pomalu nakukovat do první ligy a sbírat starty po pár minutách. O tom, že budu nastupovat tak pravidelně, jsem ani nesnil. Jsem za to strašně rád.
Přitom podzim vám nevyšel, na hostování v Třinci jste toho moc neodehrál.
Byla to nevydařená zkušenost, moc jsem si nesedl s lidmi v klubu ani s trenérem. Dával raději šanci místním hráčům, takže když zavolali ze Sigmy, že bych se měl připojit do zimní přípravy, byl jsem rád. Cítil jsem se odepsaný.
S ligou jste se ale sžil rychle, na hřišti na vás není vidět přehnaný respekt.
Šel jsem do toho s tím, že nemám co ztratit. Na postu středního záložníka musím být vidět. Když vidět nejsem, tak jsem k ničemu. Hraju jak umím, snažím se vytvářet nějaké šance a tvořit hru.
A také hrát hodně s míčem.
Balon mám hrozně moc rád. Snažím se pořád nabízet, abych ho měl co nejvíc a mohl hru nějak ovlivnit. Zatím se mi to docela daří.
Tlak boje o záchranu vám nohy nesvazuje?
V Olomouci se nestává, že by se hrálo o záchranu, takže byla trochu cítit nervozita. V začátcích jsem nad tím trochu víc přemýšlel, ale asi je dobře, že jsem tak mladý a nikdy před tím jsem to nezažil. Tolik si to nepřipouštím.
Máte nějaký fotbalový vzor?
Jediný vzor je pro mě Tomáš Rosický, kterého sleduju od té doby, co poprvé nakouknul do ligy. Ne, že bych se ho snažil kopírovat, ale jsme si typově trochu podobní.
I proto ta obliba ve hře šajtlí?
Možná. Ale není to tak, že bych chtěl někoho kopírovat. Hraju tak už odmalička.
Mně na hřišti připomínáte spíše spoluhráče Tomáše Hořavu. Střední záložník, míč přilepený k noze a hlava nahoře.
Tomáše jsem poprvé zaregistroval, když vstoupil jako mladý do ligy. Možná jsme trochu podobné typy v tom, že máme rádi balon, ale nechci se s ním srovnávat.
Tomáš Rosický je kapitánem v reprezentaci, hraje za Arsenal, inspirují vás jeho úspěchy?
Každý fotbalista si chce jednou zahrát v zahraničí. Teď jsem ale rád za to, že můžu bojovat o první ligu. Rád bych se v ní prosadil a vydržel co nejdéle. Kdybych to dotáhl do ligy a mohl ji pravidelně hrát, bylo by to skvělé.
Teď je před vámi první pohárové semifinále s Teplicemi.
Bude to jako jiný ligový zápas, jen s tím, že pro oba týmy je to jediná cesta do Evropy. Čekám, že my i Teplice do toho půjdeme naplno.
Trenér Uličný nemůže zapomenout na propadák Olomouce na severu Čech ve 22. kole. Je to šance na reparát?
Určitě bychom si chtěli tu nešťastnou porážku vynahradit, i když si myslím, že jsme ji trochu odčinili v posledních zápasech.
