Sigmu jste mohli de facto poslat do 2. ligy. Jak jste to prožíval?
Nebudu říkat, že to bylo pro mě příjemné. Jel jsem sem s hodně smíšenými pocity, protože tady je to pro mě doma. Ale snažil jsem se na to nemyslet. Hraju za Jablonec, takže jsem se snažil dělat vše pro to, ať vyhrajeme. Nevyšlo to. Jsem zklamaný, že jsme prohráli, ale Olomouci přeji, ať se zachrání, a doufám, že to v dalších zápasech zvládne.
Do šatny jste trefil bez váhání?
Je to tady úplně jiné, nové, ale problém jsem neměl. Ale byl to pro mě první zápas na tomto stadionu jako hostující hráč a byly to zvláštní pocity, protože jsem zde odmala vyrůstal. Snažil jsem se na to nemyslet, ale někde vzadu jsem to měl.
Nevypsali jste s dalšími exolomouckými spoluhráči Rossim a Doležalem prémii týmu?
To už proběhlo, když hrála Sigma u nás. Za to už jsme si zaplatili.
Komu se vlastně fandilo ve vašich rodných Bělkovicích?
Bělkovice nefandily asi nikomu, protože hrály zrovna zápas. Ale myslím si, že mně.
Co rozhodlo o vaší porážce?
Bylo to hlavně o proměňování šancí. Olomouc dala vlastně skoro ze všeho, co měla, gól. A my jsme bohužel svoje šance, nebo spíš závary, nevyužili a neodvážíme si ani bod. Začátek byl od nás horší, ale už druhá část prvního poločasu byla lepší, Olomouc jsme zatlačili.
A tlačili jste i po vyloučení Romery. Jak moc ovlivnilo zápas?
Vždy to ovlivní, hlavně na konci, kdy potřebujete síly a je o jednoho hráče míň, to je znát. Asi to faul byl. Nejspíš byla červená karta zasloužená. Také v deseti jsme hráli dobře, tlačili se do šancí, ale gól nedali.
Mrzí porážka méně, když vrchol vás čeká ve středu v odvetě semifinále českého poháru proti Spartě?
My to spíš brali tak, abychom se na Spartu nachystali a byli na vítězné vlně. Nechtěli jsme prohrát. Klopýtli jsme, ale musíme zmobilizovat síly, ať postoupíme do finále.
Jaká je vaše pozice v Jablonci? Trenér Frťala říkal, že potřebujete oživit.
Jo, není to úplně, co to bylo rok a půl předtím. Nevím, čím to. Prostě se nám nedařilo jako týmu, svezl jsem se s tím. V minulosti jsem za to zabral, táhl jsem to, teď jsem se zkrátka svezl s týmem a nedařilo se ani mně. Trenér to zkoušel také s jinou sestavou a někdy mě vynechal, ale to je na něm. Já se budu snažit mu dokázat, že tam patřím, a věřím, že budu nastupovat.
A nelitujete, že vám v zimě nevyšel přestup do Slavie?
Ne, toho nelituju. Snažím se na to prostě nemyslet. Jsem v Jablonci, to je dobrý klub, máme dobré hráče, jen se nám nedaří tak, jak bychom chtěli. Ale když zvládneme pohár, tak sezonu můžeme zachránit.
Kariéru před utkáním oficiálně ukončil útočník Michal Hubník, už ve 32 letech kvůli zranění. Co na to říkáte?
Je to škoda. Takových buldoků je v dnešním fotbale málo. Na českých trávnících bude takový hráč chybět. Zdraví je to nejdůležitější. Problémy s kolenem byly takové, že už se to asi nedalo. I tak měl ale krásnou kariéru. Byl v Legii Varšava, což je velký evropský klub. Prošel toho hodně, měl i reprezentační starty. I když věk ještě nemá na to, aby končil, zanechal dobrou stopu.