"Štípu se, jestli se mi to nezdá. Za poslední rok se toho událo strašně moc. Už z pozvání do jedenadvacítky jsem byl překvapený a zájem z národního týmu je něco neuvěřitelného," svěřuje se hráč.
Pokud Pospíšilovi opravdu dorazí na Andrův stadion první reprezentační pozvánka, zažije 14. listopadu i snový debut: federální bitvu se Slováky, byť jen v přátelském duchu, zato však doma v Olomouci před plnými tribunami!
"O to je to pikantnější. Být poprvé povolaný do áčka a ještě před domácími diváky by byl zážitek o to větší," culí se mladý středopolař, jehož trenéři české reprezentace dlouhodobě sledují.
Naposledy v neděli v Teplicích, kde se byl podívat Bílkův asistent Josef Pešice. Poznámky si dělal i k dalším dvěma Pospíšilovým spoluhráčům z olomoucké zálohy - Tomáši Hořavovi a Michalu Ordošovi. Nejmladší z nich má však k reprezentačním trenkám nejblíž. Jasno bude příští úterý, kdy Bílek oznámí nominaci.
"Můžu prozradit, že Pospíšila trenérovi Bílkovi doporučím, ale jestli se v nominaci opravdu objeví, to zaručit nemůžu. Ještě tady máme nadcházející víkendové kolo a v něm nás mimo jiné určitě bude zajímat zápas Olomouce s Příbramí," řekl Pešice pro iDNES. cz.
Debut se Slováky? Užil bych si to!
Ze zájmu reprezentace je Pospíšil zaskočený. Bělkovický rodák v první lize dosud odehrál jen 22 zápasů, dal čtyři góly. V neděli v Teplicích při remíze 1:1 nijak nezářil, jinak však do nejvyšší soutěže vlétl jako kometa. Má rychlost, přehled ve hře, skvělou kontrolu míče, čehož si rychle všimli Pešice a spol. Přitom ještě loni na podzim trčel Pospíšil během hostování na lavičce druholigového Třince.
"Nečekal jsem to, protože jsem do jednadvacítky naskočil na poslední chvíli. Odehrál jsem tam dva tři zápasy. Ještě nominaci v ruce nemám, ale zájem mě těší," podotkl olomoucký klenot s tím, že jej nikdo z národního týmu nekontaktoval. "Na to je ještě brzo."
O tom, že jej Pešice osobně sledoval na Stínadlech, však věděl. "Ale myslel jsem si, že sleduje spíše Ordoše nebo Hořavu," líčí skromně. "Jsme dobře sehraní, takže bych se určitě nezlobil, kdyby tam byli se mnou," pousmál se.
Hořava - na rozdíl od Pospíšila - byl dlouho oporou jednadvacítky, přechod do áčka však zatím neudělal. "Hořa je výborný kluk i fotbalista. Věřím, že pokud bude pokračovat v takových výkonech, nominaci dostane," přeje Pospíšil svému o tři roky staršímu parťákovi.
Jeho pohádka pokračuje. Nehrozí prý, že by se mu z ní zamotala hlava. "Jsem kluk z vesnice, takže mám pokoru, pořád budu nohama na zemi, i když je to těžké. Úspěchů je teď docela hodně, ale zase vím, že jednou jsem nahoře a podruhé zase může přijít pád. Teď si to užívám. Nikdo mě nemusí držet při zemi. Mám to v hlavě srovnané," říká spoluhráč útočníka Michala Hubníka, jenž byl v reprezentaci zatím jako poslední zástupce Sigmy.
A netrpěl by v případě reprezentační premiéry před "svým" publikem nervozitou? "Spíš bych si to užil. V přátelském utkání bych neměl co ztratit. Domácí diváci by mě podporovali. Hrál bych fotbal tak, jak umím," tvrdí Pospíšil.
V tom případě by si mohl splnit další přání. "Mým snem vždy bylo zahrát si s Tomášem Rosickým." Jenže jeho vzor na Slováky nebude fit. Aby si s českým kapitánem Pospíšil kopl, musí se v národním týmu usadit.
