Stejné myšlenky se vkrádají při pohledu na dosavadní Hurkovu kariéru. V dresu Slavie poprvé okusil ligu těsně po sedmnáctých narozeninách, ale po nadějném začátku se trochu vytratil. Probíhající ročník sice začal v áčku, ale v lize naposledy nastoupil v polovině září.
"Slavii se nedařilo, hrálo se o sestup, přišel nový trenér pan Koubek... Logicky dostali prostor starší hráči," uvědomuje si Hurka. "Proto jsem odešel na přípravu na Žižkov. Jsem v letech, kdy potřebuju hrát, prosadit se."
Ve Viktorii je na zkoušce, po ní se ukáže, jestli v týmu zůstane. Přesun o patro níž do druhé ligy by mladému záložníkovi nevadil, naopak. "Krok zpátky to určitě není. Pořád je mnohem lepší hrát druhou ligu než jen juniorskou soutěž. Druhá liga mi může dát hrozně moc, zvyknu si na tvrdost, větší rychlost, na osobní souboje," věří.
S trenérem už probíral i pozici, na které by měl nastupovat. "Bavili jsme se o levé záloze, můžu hrát i na opačném kraji nebo ve středu zálohy," vyjmenovává. "V prostředku se cítím asi nejlíp, ale samozřejmě budu rád hrát kdekoli."
Na levém kraji nastoupil i proti Spartě, ale moc šancí na vyniknutí nedostal. Po podzimu první tým ligy Viktorii skoro k ničemu nepustil a Hurka ve druhém poločase vystřídal - jen chvíli poté, co zůstal ležet na trávníku po ostrém souboji.
"Dostal jsem loktem do žeber, chvíli jsem to rozdýchával. Ale to je normální, k fotbalu tvrdost patří. Kvůli tomu jsem nestřídal." Ukáže se v příštím zápase víc?
