Slavia naposledy vyhrála v úvodním jarním kole v Liberci a z následujících sedmi zápasů má jen dva body. „Je to dlouhá série, už to musíme někdy utnout,“ řekl Martin Berkovec krátce po utkání. Výkon svého celku nijak neomlouval.
Byl to nejhorší výkon Slavie na jaře?
Nevím, jestli nejhorší, ale byl strašný. Opravdu strašný.
Na Spartě jste hráli na hranici svých možností, ale doma proti Jihlavě to nezopakovali. Čím si to vysvětlujete?
Na Spartě jsme dali gól, a to se vždycky hraje líp. Teď jsme sice udrželi v první půli čisté konto, ale pak jsme dvakrát inkasovali, a to se v naší situaci těžko otáčí. Přesto jsme věřili, že s tím můžeme ještě něco udělat.
Zase jste se nedočkal nuly, na kterou po návratu do Slavie pořád čekáte...
To už neřeším, chci vyhrát klidně 4:3. K čemu je mi nula? Je to sice hezké, ale 0:0 je pořád jen bod a my potřebujeme vyhrávat. Teď musíme hlavně dávat góly.
V tabulce se před vás dostali Bohemians. Bude boj o záchranu ještě těžký?
Boj o záchranu je vždycky těžký. Zkazili jsme si to sami, a teď musíme bojovat a nekoukat kolem sebe. Je to prohra, je to zklamání, to je jasné, ale musíme body přivézt odjinud. Chceme bodovat venku, a pak musíme doma zničit Budějovice.
Jak se na vás projevuje série bez vítězství?
Je to dlouhé, už to musíme někdy utnout. Dostávali jsme góly na koncích zápasů, dnes jsme to nezvládli vůbec. Situace je složitá, ale ještě není kritická.
V první půli do sebe Milan Škoda se Simonem Delim trochu vjeli a pokřikovali na sebe. Jaká je v kabině atmosféra?
Je dobře, když na sebe kluci na hřišti zařvou. V kabině je teď ticho, každý zpytuje svědomí.
S Jihlavou jste nevyhráli pošesté za sebou. Je to náhoda, nebo to je soupeř, který vám nesedí?
To jsou jen statistiky. Teď jsme prohráli s Jihlavou, ale nebral bych to jako šňůru s tímto soupeřem. Je to prostě další zápas, který jsme nezvládli...
Co se dá změnit, abyste se zvedli?
Musíme víc bojovat a vyhrávat souboje, což tam dnes nebylo.
Jak vám bylo, když jste šli před fanoušky, kteří skandovali „My chceme Slavii“?
Hrajeme špatně a oni nám přesto fandí. Musíme jim za to poděkovat. A že řvou? Na to mají právo.
