Během minulého týdne se dozvěděl zlou zprávu: rutinní dopingová kontrola odhalila, že trpí rakovinou. Když komisaři zjistili, že má výrazně zvýšenou hladinu růstového hormonu, vytušili, že zřejmě nepůjde o podvod, ale o vážný zdravotní problém. „Urychleně si zajděte na vyšetření,“ znělo okamžité doporučení.
Prohlídka u urologa bohužel potvrdila nejhorší očekávání. Ve čtvrtek Frankfurt oznámil, že jeho tahoun trpí „těžkým nádorovým onemocněním“.
Russe ale krutá diagnóza nepoložila. Svou reakcí mnohým vyrazil dech: rozhodl se, že jako kapitán nemůže nechat tým ve štychu. Našel v sobě sílu a oznámil, že než podstoupí operaci a začne bojovat o život, pomůže ve veledůležitém barážovém dvojzápase s Norimberkem. Odvaha, jaká se nevidí, klobouk dolů!
Jenže odměna za hrdinské rozhodnutí nepřišla. Naopak - úvodní utkání mu místo povzbuzení přineslo hned dvojité zklamání. Po standardní situaci nešťastně nastavil nohu a vstřelil si vlastní gól, takže Frankfurt doma jen remizoval 1:1 a k druhé lize má blíž než soupeř. Navíc ještě viděl desátou žlutou kartu v sezoně, která ho vyřadí z pondělní odvety, do které chtěl také původně nastoupit.
Dost možná mohly mít na jeho výkon vliv dvě události, které utkání předcházely. Ačkoli antidopingová laboratoř usoudila, že pravděpodobně trpí vážnou nemocí, nebránilo to policejním vyšetřovatelům, aby obrátili Russův dům i hotelový pokoj vzhůru nohama. Etické zásady šly stranou - cítili potřebu ujistit se, že skutečně neukrývá žádné zakázané látky. Hledali a hledali, ale žádný doping neobjevili.
„Vrchol drzosti! Že se nestydí,“ nechápal znechucený frankfurtský trenér Niko Kovač. „Vůbec jsem něco takového nečekal, to přece nemohou dělat. Byl jsem v šoku. Doktoři jednoznačně potvrdili, že je nemocný, ale někdo tomu asi pořád nevěří a prohledává mu dům i pokoj.“
Aby toho nebylo málo, Russovi nedůvěřovali ani soupeři. Zřejmě pojali podezření, že se je Frankfurt snaží před důležitým zápasem rozhodit.
„Je mi líto, že je nemocný. Ale oznámit takovou věc v den utkání, to není zrovna ideální,“ podivoval se trenér Norimberku René Weiler. „Kdyby to s ním opravdu bylo tak vážné, těžko by mohl nastoupit. Beru to jako legrační prohlášení chvíli před začátkem zápasu,“ přisadil si cynicky brankář Raphael Shäfer.
Když mu došlo, co řekl, přispěchal s omluvou. „Moje reakce byla hloupá. Můžu se jen upřímně omluvit,“ kál se po zápase. „Vyjádřil jsem se ukvapeně, aniž bych znal podrobnosti. Už se to nestane. Marcovi jsem se omluvil osobně a on to přijal. Pevně věřím, že bude zase zdravý.“
Nezbývá než doufat, že Russ už si všechnu smůlu vybral. Čeká ho operace a nejtěžší zápas, ve kterém mu bude fandit celý fotbalový svět. Boj o udržení v lize? Ten je proti tomu nevýznamnou prkotinou.
