"Nikdy nemluvím o soukromí, v jakých jezdím autech, kde nakupuji. Chci se prezentovat jinak."
Mluvme tedy o penězích, které díky vašim přestupům natekly do českého fotbalu. Kolik jich bylo?
Nikdy jsem to nepočítal, odhadem 3 až 4 miliardy korun. Ale pozor, myslím jen peníze za přestupy z Česka, ne když někdo jde z jednoho cizího klubu do druhého. Z toho sice mají manažeři slávu, hráči rostou a zlepšují se, ale přímé peníze český fotbal nezíská.
Má dnes fotbalista šanci prosadit se do známého evropského klubu, pokud ho nezastupuje manažer?
Nikoho takového neznám. Jsem přesvědčen, že všichni kvalitní hráči mají zastoupení. Před 10 lety jsem pracoval s jediným klukem pod 18 let, s Tomášem Rosickým. Dnes na dorosteneckých zápasech téměř neobjevíte fotbalistu bez manažera.
Copak je všichni potřebují?
Pomůže to jen dvěma třem z mužstva, kteří jsou už v dorosteneckém věku zralí na větší kariéru. Ostatním bych doporučil, aby se víc soustředili na trénování v klubu. Jen tak dosáhnou větší sportovní kvality. Mladí hráči jsou teprve v rozvoji a manažer je musí vést životem, aby nejen sportovně, ale i lidsky dozráli k přestupu.
Jak poznáte talentovaného hráče? Kdo vám to poradí?
Jak to myslíte?
Přece nesedíte na tribuně při žákovských nebo dorosteneckých zápasech.
To se hodně pletete! Víte, kde jsem byl předminulý víkend? Na zápasech mladšího a staršího dorostu Slavie. Od první do poslední minuty. Tím chci říct, že každého hráče ze své agentury musím osobně vidět a promluvit s ním, abych ho dokonale poznal. Pak můžu, přehnaně řečeno, prodat hráče kvalit Rosického o půlnoci a poslepu, jelikož vím, že je prvotřídní a neudělá mi špatné jméno.
Ve své stáji máte Baroše, Rosického, Kollera, Poborského, Bergra a další esa. Ale nemrzí vás, že nezastupujete Pavla Nedvěda, největší českou superstar?
Pavla by chtěl mít každý manažer na světě, ale on je u Zdeňka Nehody v dobrých rukách.
Zmínil jste Rosického. V lednu 2001 jste ho prodal ze Sparty do Dortmundu za půl miliardy korun. Byla to vaše životní trefa?
Byl to nejlukrativnější přestup pro hráče, pro klub, pro všechny. Ale byl to také hodně složitý transfer.
V čem?
Tomáš měl ještě na půldruhého roku smlouvu ve Spartě. Dva zahraniční kluby (Paska je nechce jmenovat – pozn. red.) mi nabízely, ať podepíšeme předsmlouvu, necháme Tomáše ještě v Praze, a až mu kontrakt vyprší, odejde zadarmo.
Za takový obchod by vás ten zahraniční klub platil zlatem, ne?
Cha cha... Pro můj osobní byznys by to bylo daleko výhodnější, ale Spartu by to zřejmě zničilo, to mi věřte. Na penězích z přestupů byla závislá. Kdybychom s přestupem Rosického počkali ještě rok a půl, to by se mi v Česku nežilo dobře. Udělali jsme po poradě s rodinou Rosických správnou věc.
Pořád si myslíte, že Dortmund byla pro Rosického správná volba? Vždyť klub se potácí v krizi.
Z tehdejšího pohledu se o Tomášovi vědělo, že je talent, ale mladého Mozarta, jak mu říkají, po Evropě neznali. Dortmund byla správná volba, vždyť vyhrál s Rosickým ligu, šel do finále Poháru UEFA, ale pak doplatil ekonomicky na krach televizního trhu.
| Pavel Paska ■ Nejúspěšnější český fotbalový manažer, 55 let. ■ Majitel sportovní firmy ISM, kde je jeho nejbližším spolupracovníkem Dalibor Lacina. ■ Zařídil přestupy českých hráčů do ciziny odhadem za 3,5 miliardy korun. Do jeho stáje patřili Skuhravý, Hašek, Kuka, Němec, Berger, Šmicer, Poborský, Koller, Rosický nebo Baroš. ■ První přestup: v roce 1988 zařídil s kolegou Zdeňkem Nehodou transfer sparťanského obránce Straky do Mönchengladbachu. ■ Rodák z pražského Žižkova hrál fotbal za Slavoj (dnešní Viktorii Žižkov). Dotáhl to do 3. ligy. ■ Maturoval na elektrotechnické průmyslovce, roku 1969 vycestoval do Německa a už se nevrátil. ■ Na trenérské škole v Kolíně nad Rýnem získal licenci A a 15 let trénoval amatérské kluby v Německu. Později pracoval jako skaut pro Hamburk nebo Düsseldorf. ■ Při stříbrném mistrovství Evropy 1996 byl manažerem české reprezentace. |
Co bude s fotbalovým Mozartem teď?
Tomášova cena je nyní 12 milionů eur plus bonusy místo původních 15 milionů. Pokud se chceme dostat na tehdejší úroveň, je to z dnešního pohledu jako se vyšplhat na 30 milionů. Tomáš potřebuje jít do špičkového klubu, aby výkonnostně ještě vyrostl.
Kdy a kam?
Možná letos nebo za rok.
A kam?
Top klubů je v Evropě 10, a ne všude by Tomáš byl na správném místě. Například Barcelona má Ronaldinha a Deka. Musí ladit peníze, volné místo v klubu, forma hráče... Ale u dvou top klubů pořád vidím zájem, že by Rosického chtěly (mluví se o Realu Madrid a Liverpoolu – pozn. red.).
Řekněte, jak se dnes žije manažerům, když přestupní částky, z nichž mívají provizi, prudce spadly dolů?
S tím se vyrovnávají všichni, i hráči si musí zvykat na jiné platové podmínky. Ale ti nejlepší budou pořád špičkově placeni.
Kdy skončí doba fotbalové recese?
Já žádný boom už nečekám. Dnes zaplatí velký přestup jen pár klubů. Manchester, Chelsea, Liverpool, Bayern, v Itálii možná Inter a AC, ve Španělsku bez diskuse Real a Barcelona. Střední vrstva odpadla a nikdo jiný už nepřijde.
Proč ne?
Změnilo se myšlení lidí, kteří fotbal dělají. Kluby ztratily odhodlání vynaložit obrovské peníze za hráče.
Bojí se rizika zranění a ztráty formy. Čím dál víc se využívá, když hráčům končí smlouva a mohou odejít bez náhrady. Dnes je pohyb hráčů o 50 procent menší. Šetří se.
Bály se kluby bankrotů, že začaly šetřit?
Kluby se řítily proti zdi a nevěděly, že jim vypadla brzda. Po celé Evropě najednou nebyly ty pohádkové peníze z prodeje televizních práv, v Německu padlo Kirchovo televizní impérium. A když kluby musely šlápnout na brzdu, najednou zjistily, že hráči mají platné smlouvy a v nich vysoké mzdy. Jen ve Francii se nyní příjmy za televizní práva zvedly.
Takže už se fotbalový boom nevrátí?
Ne, staré časy se opakovat nebudou. Nevěřím, že se objeví přestup jako Rosický za půl miliardy korun.
Myslíte alespoň, že ještě někdo překoná Zidanův rekord? V roce 2001 přestoupil francouzský šampion z Juventusu do Realu Madrid za 2,6 miliardy korun.
Uf, to je těžké. Možná ne. Podívejte na hokejovou NHL. Tam rostly příjmy tak nahoru, až majitelé řekli stop a udělali horní hranici platů. Ve fotbale se o to už několikrát pokusila FIFA – limit na platy i transfery. Zatím neuspěla, ale zpřísnila licenční pravidla pro mezinárodní fotbal.
Velké sumy nyní padají v Rusku. Kdy se nasytí tamní trh?
Už je nasycen. Od nás si dnes Rusové vezmou jen aktuální reprezentanty, věřte mi. Chtěli by třeba Kollera, Baroše nebo velmi nadějné fotbalisty. Ty ostatní vracejí.
Vy byste poslal hráče do Ruska?
Vždy se rozhoduje hráč. Radku Kováčovi se to v zimním přestupním termínu líbilo, zatímco Polák, i když měl dobrou nabídku ze Spartaku Moskva, šel na Západ.
A váš osobní názor na ruskou ligu?
Bude čím dál kvalitnější. Česko už dávno předběhla, je v ní pět šest velkých klubů, vždyť CSKA letos vyhrál Pohár UEFA.
Co nezaměstnanost? Poroste ve fotbale?
Úplně nezaměstnaný fotbalista, který sedí doma a nekope do míče, neexistuje. Fotbalista nechodí na pracák. Může nehrát čtvrt roku, ne rok nebo dva. A pokud ano, musí rychle změnit profesi, jinak jeho cena klesá k nule. Každý ví, že výdělečný věk hráče je od 19 do 32 let. Jinak je to s trenéry, tam nezaměstnanost roste. Trenérů je hodně.
Českých manažerů také. Předloni byli 3, teď už jich má licenci 18. Není to hodně?
Máme volné podnikání. Když bude na malé ulici 6 obchodů s botami, pak 3 časem zmizí. Mezi manažery to bude podobné, někteří už nejsou aktivní. Naše práce je běh na dlouhou trať – pořád shánět nové klienty a produkovat peníze, které nám přinese sportovní úspěch hráče. I když je pravda, že někteří manažeři se chovají, jako by prodávali brambory za 3,50.
Divíte se, jak zájem o manažerství roste, když hráčský trh naopak chudne?
Ne, proč? Na manažerství se dávají ženy, právníci, pojišťováci. Asi nebyli předtím spokojeni ve svém oboru, tak zkoušejí fotbal.
Noví manažeři shánějí práci, nebo si myslí, že vydělají balík peněz?
Tak i tak.
Přiznejte, jsou vztahy mezi manažery drsnější než dřív?
Na kvalifikaci manažera byla tvrdší pravidla, třeba složení kauce 200 tisíc švýcarských franků. Teď už ne. Objevují se negativní věci, přetahování hráčů a tak. Většina z nás si ale ruku vždycky podá.
Nedávno se zdálo, že vaše pozice upadá a dominantní roli mezi českými manažery přebírá Pavel Zíka. Hlavně s přestupem brankáře Čecha do Chelsea.
Já si pořád dominanci držím. Srovnejte: Kouba, Suchopárek, Horňák, Bejbl, Němec, Poborský, Berger, Šmicer, Němeček, Kuka... S těmi všemi jsem pracoval, když jsem byl manažerem národního mužstva při stříbrném mistrovství Evropy 1996 v Anglii. A dnes: Blažek, Bolf, Ujfaluši, Poborský, Šmicer, Rosický, Baroš, Koller, Plašil, Polák... Vždyť to je pořád 10 až 12 hráčů, kteří se objevují v základní sestavě národního týmu. A budou další: Zelenka, Svěrkoš, Kováč.
Ale máte větší konkurenci. Neděsí vás?
To není Tour de France, abychom se předháněli na kolech v kopcích. Fotbalový trh je rozdělený.
A kde je Paskův trh? S kterými kluby máte nejhlubší kontakty?
Celá německá liga, Arsenal, Liverpool, Atlético Madrid... To je těžké jmenovat. Spíš jde o osobní kontakty s manažery a trenéry a já je mám z 90 procent přímé. Znám se s trenéry Wengerem, Fergusonem, Houllierem, Mancinim a dalšími. Setkávám se s nimi, jednám. Nevím, jak ostatní manažeři, ale řekl bych, že ti jsou spíš zvyklí na zahraniční partnery, že jim kontakt dohodí.
Řekněte, který přestup vám dal nejvíc zabrat?
O Rosickém jsem už mluvil. A pak Milan Baroš. Tenkrát neznámý hráč za 10,5 milionu eur do Liverpoolu. Velké peníze. Navíc z Ostravy! Hadamczik (tehdejší šéf Baníku, dnes trenér hokejové reprezentace – pozn. red.) byl tvrdý jako pes. Nahodil cenu hráče, pak ji zvýšil, kouč Houllier, který byl tehdy v Liverpoolu, už utíkal z jednání, zase se vracel. Ale jedno můžu říct: Na co pak dal Hadamczik ruku, to platilo.
Máte to tak těžké i s hráči?
Určitě. Hráč je člověk, to nejsou boty v regálu, které tam leží a nezlobí. Manažer musí hráče vést, usměrňovat, řešit jeho konflikty s klubem, trenérem a spoluhráči, které občas vznikají. Naše práce není diktatura.
Byl hráč, jehož přestup se vám nepovedl?
To neznám.
A co Heinz? Dvakrát neúspěšně do Německa.
Ale kdepak, Heinz je jeden z mých největších úspěchů. Dostal se do Hamburku, udělal titul s Ostravou a teď je v Mönchengladbachu, kde má velmi dobrou smlouvu. On sám se rozhodl pro odchod, já ho nenutil. To nikdy nedělám. Kdyby ano, tak kolikrát udělám mnohem výhodnější byznys. Třeba teď Heinz odmítl luxusní nabídku z Koreje a život jde dál.
Nakolik je přestup výhodnější, kdybyste třeba Jana Poláka prodával do ciziny ze Sparty, a ne Liberce? Teď v létě odešel do Norimberku, podle všeho měl stát skoro 60 milionů, že?
To já komentovat nemůžu, ale kdyby šel ze Sparty, mohl by to být až stomilionový přestup. Sparta má jméno, bývá pravidelně mistrem, hraje Ligu mistrů, což dohromady vytváří pěkný bonus. Ale cesta Poláka není špatná, udělal krok a pak může přidat další. Připomíná mi to Šmicra, který se kdysi přes Lens dostal do Liverpoolu.
Z hráčů děláte milionáře. Vyjadřují vám vděčnost?
Když jsem studoval trenérskou školu v Kolíně nad Rýnem, řekl nám v psychologii učitel větu, kterou se řídím: Neočekávej dík od sportovce.
A styděl jste se někdy za někoho?
To ne, ale s některými společnou řeč nenajdete. Vztahy se naruší, když hráč přestane být úspěšný, nedává góly. Začne hledat výmluvy, že za to můžou trenéři nebo manažeři. Takových hráčů je tak 5 procent. Zapomínají, že pravda je na hřišti, tam leží jejich vysvědčení.
Ve fotbale jste od revoluce, takže můžete srovnat, jestli se přístup hráčů mění k lepšímu.
Já kdysi pracoval s Haškem, Němečkem, Skuhravým, Kukou, Němcem... Ti měli pro fotbal zápal, milovali ho. Balon byl středem jejich života. Dnes to takové není, z fotbalu se stala obrovská komerce. Haškové a spol. brali na dnešní poměry extrémně nízké platy, přesto by pro fotbal umřeli. Současná generace už ne. Dneska je všechno chladnější.
Co všechno?
Vemte si fanoušky. U nás se hraje lepší fotbal než v Rakousku nebo Švýcarsku, ale na Rapid Vídeň chodí 15 tisíc lidí, na Innsbruck i St. Gallen 10 000. Když přijdou v hlavním městě na Spartu nebo Slavii 3 tisíce lidí, škodí to fotbalu.
Jak se v takovémprostředí prodávají hráči? Co když se na zápas přijede podívat trenér Liverpoolu? Nestydíte se před ním?
Pořád jim říkám: Koukejte na hřiště, na fotbal, tam je pravda. Ale je to těžké. Aby byl byznys úspěšný, musí mít aranžmá: hrát pod světly, mít plný stadion a pak i výkony vypadají jinak.
| Top 10 fotbalových přestupů Pavla Pasky ■ Rosický 505 000 000 Kč (Sparta - Dortmund, 2001) ■ Koller 420 000 000 Kč (Anderlecht - Dortmund 2001) ■ Šmicer 247 000 000 Kč (Lens - Liverpool, 1999) ■ Ujfaluši 240 000 000 Kč (Hamburk - Fiorentina, 2004) ■ Baroš 189 000 000 Kč (Ostrava - Liverpool, 2001) ■ Poborský 167 000 000 Kč (Manchester - Benfica, 1997) ■ Poborský 143 000 000 Kč (Slavia - Manchester, 1996) ■ Bejbl 134 000 000 Kč (Atlético Madrid - Lens, 2000) ■ Berger 133 000 000 Kč (Dortmund - Liverpool, 1996) ■ Skuhravý 115 000 000 Kč (Sparta - Janov, 1990) |
