„Hráči musí být nabuzení. Hrají o body, za Jihlavu. Berou za to peníze, tak musí makat,“ zlobil se Petr Rada. „Nebo prostě nemůžou hrát a budou hrát jiní.“
Mužstva se zastal kapitán Lukáš Vaculík. „Není to tak, že by někdo nechtěl, aby Jihlava vyhrávala. Nebo přímo chtěl, aby prohrála. Tak to není,“ věří jedenatřicetiletý záložník.
Po třech zápasech jste bez jediného bodu. Co se stalo s Jihlavou, které se na jaře tak dařilo?
Kdybychom věděli, co se stalo, asi bychom to už změnili. Prostě - nejde nám to. Přestali jsme být nebezpeční dopředu, přestali jsme dávat góly. A od toho se to odvíjí. Na jaře jsme skoro v každém zápase vedli. Teď se nám nedaří do šancí dostávat. A když se dostaneme, tak ji neproměníme. Pak uděláme nějakou chybu, kterou soupeř potrestá.
Trenér mluvil o tom, že chybí bojovnost a zodpovědnost. Jak se to vám jako kapitánovi poslouchá?
Není lehké to poslouchat. Na druhou stranu těžko říct, jestli to trenér neřekl v emocích. Ano, mohli bychom být aktivnější. Ale není to o tom, že by hráči nechtěli za klub hrát. Je to spíš o tom, že si hráči někdy možná neuvědomují, co mají. Jak je v dnešní době těžké najít práci. Možná v tomto smyslu to trenér myslel.
Vámi zmiňované chyby, po kterých inkasují, dělají zkušení hráči, kteří by měli být oporami. Pod kritikou se ocitl obránce Vidlička, ani vy po pátku nemůžete mít čisté svědomí. Co s tím?
Musíme se víc soustředit. Stává se, že během devadesáti minut na chvilku vypnete. Nejste tak soustředění. A soupeř to v tu chvíli využije. Teď se to stalo mně. My se na tohle musíme připravit. Pomoct jeden druhému, aby se to nestalo. Mít i trochu štěstí. Někdy se to stane a soupeř toho třeba zrovna nevyužije. My jsme měli minutu předtím taky šanci, kdy protihráč podklouzl. My ji neproměnili, oni ze standardky ano.
Proti Boleslavi i Bohemians jste propadli v úvodním poločasu. Proč? Vždyť právě z nich byste doma měli být nažhavení...
Těžko říct, bavíme se o tom. My jsme do zápasu vždy vstoupili tak, že prvních pět minut bylo ještě jakž takž. Měli jsme dva rohy, nějaký platonický tlak. Ale potom soupeř najednou udělal akci, a my jako bychom se začali bát, jestli to půjde. Potom jsme zakřiknutí, dostaneme gól. A když to už nemůže být horší, tak začneme zase hrát. Na Spartě jsme první poločas odehráli dobře a nevyšel nám druhý.
Co s tím?
Musíme se snažit to stabilizovat, vyvážit. Asi by nám pomohlo, kdybychom se zase dostali do vedení, dali první gól. To se hraje vždycky jednodušeji.
Jaká je po třech porážkách v kabině nálada?
Kdybychom měli tři výhry, byla by lepší. Ale zase nebudu říkat, že je to hrozné. Jsou to tři kola a ve fotbale se to dá všechno rychle otočit. Takže není to nejveselejší, na druhou stranu nechceme propadat nějaké panice. Chceme být spíše pozitivní. Věříme, že během podzimu potvrdíme, že kvalitu máme.
Nyní vás ale čekají dva venkovní zápasy: na Slovácku a v Jablonci. Tam už asi bude potřeba uspět.
Určitě. Myslím si, že kromě zápasu na Letné, kde je Sparta extrémně silná, se dá hrát naprosto s každým. Slovácko má velkou sílu, má formu. Ale nejsme předem poražení a bodovat můžeme. Bude to ale o těch aspektech, o kterých jsme se bavili. O bojovnosti, zodpovědnosti, více o běhání. Když tam tohle všechno dáme, můžeme nějaký bod urvat.
