V jednoduchosti je síla! Přesně toto heslo v posledních týdnech razí jihlavští fotbalisté. Právě díky výraznému zjednodušení herního systému, se kterým přišel nový hlavní trenér Josef Jinoch, sestupem ohrožený tým dokázal vyhrát tři z posledních pěti utkání.
Díky tomu je FC Vysočina dvě kola před koncem nejvyšší soutěže blízko tomu, aby dokázal splnit svůj cíl. Stačí jediné: v domácím prostředí porazit poslední Příbram. A záchrana je definitivní.
„Je to poslední střípek v mozaice naší mise, za kterou celou dobu jdeme,“ říká kapitán jihlavských fotbalistů Lukáš Vaculík. „A budeme se snažit, abychom to nyní dotáhli do úspěšného konce.“
Novináři často používají označení zápas jara, zápas roku... Já osobně ho příliš rád nemám, ale v této situaci se nabízí. Čeká vás s Příbramí utkání sezony?
Jedno z dalších. Dotáhli jsme to tak, že v tomto zápase máme šanci bojovat o záchranu. A jsme za to rádi. Ale pro nás byl utkáním sezony de facto už zápas s Brnem, v Mladé Boleslavi, ve Zlíně... Kdybychom předtím ty body neudělali, tak jsme nyní s Příbramí neměli o co hrát.
Zbývající program29. kolo (sobota 20. května) Co potřebuje Jihlava k záchraně
|
Zatímco vy o své záchraně můžete definitivně rozhodnout, Příbram v Jihlavě vyhrát musí. Jen zisk všech tří bodů ji uchová aspoň teoretickou naději. Bude ta bitva pro vás o to těžší, že soupeř už nemá kam uhnout?
Může být. A nemusí. Na to neumím odpovědět. Fakt nevím, jestli je výhoda, že hrajeme se soupeřem, který je takhle vespod. Protože ona psychika na někoho působí víc, na někoho míň. Každopádně kdo si s touto složkou poradí lépe, bude mít v zápase výhodu.
Co by mohlo rozhodnout?
Jako vždy: kdo vstřelí první gól, bude ve velké výhodě. Pevně věřím, že to budeme my. Většina našich hráčů už tyto zápasy zná, v této situaci už jsme byli. Víme, jaké je to hrát pod tlakem.
Hrajete doma, před vlastními fanoušky. Může to pomoct, nebo to bude v tento moment spíš svazující?
Osobně to beru jako naši velkou výhodu. Myslím, že kdybychom hráli v Příbrami, byl by ten zápas mnohem složitější. Jsem rád, že hrajeme doma, kde dokážeme odehrát dobré duely. Chceme navázat na poslední dva, které jsme vyhráli. Většinou, když o něco šlo, jsme před našimi fanoušky zabrali. A věřím, že s jejich podporou to zvládneme i tentokrát.
Jak důležité je, abyste potřebné tři body urvali už nyní? Nechávat to na poslední kolo by asi byl velký risk...
Určitě. Když už jsme se vyhrabali z toho nejhoršího, byla by chyba, nechat si to teď ujít a jet do Plzně s vědomím, že musíme vyhrát. Samozřejmě, může se to stát, je to sport. Ale my budeme chtít zápas doma vyhrát a uhrát si to před našimi fanoušky. Máme to ve svých rukách, vítězství nám stoprocentně zajišťuje účast v příštím ročníku. Takže tomu podřídíme vše a budeme to chtít zvládnout.
Vy jste se v posledních pěti utkáních dokázali nebývale zvednout. Čím si to vysvětlujete?
Jestli můžu, vezmu to trošku ze širšího hlediska. Česká liga je hrozně vyrovnaná. Momentálně v ní nevidím mančaft, který by měl extrémně dominovat. Nevidím tady ani hráče, který by měl být hodně rozdílový. Mohl by to být Tomáš Rosický, byl to Bořek Dočkal, než odešel do Číny. Nebo ještě když byl v Plzni Pavel Horváth. To byli hodně rozdíloví hráči, kteří dokázali svým týmům pomoct. Teď je to takové, že mančafty sice mají kvalitu, ale není nikdo, kdo by vyčníval. Takže zápasy jsou vyrovnané, rozhodují občas maličkosti.
Dobře, ale ty dlouho hrály spíš proti vám.
A já jsem říkal od začátku, že kvalitu máme. Bohužel vlastními chybami a herním stylem jsme se dostali do nějaké nepohody, dolů. Přitom si myslím, že mančaft na umístění, kde hrajeme, není. Ten kádr by měl do desátého místa být. Kdybychom možná hráli tak, jak teď, neměli bychom takové problémy.
Co se změnilo?
Více jsme se semkli. Nic jiného nám ani nezbylo, než se semknout a zkusit to v posledních kolech urvat. Zatím se nám to daří, zatím jsme ty potřebné body udělali. A já doufám, že nám to vydrží ještě těch posledních čtrnáct dnů.
Mohlo by se tedy zdát, že klíčovou změnou bylo odvolání trenéra Michala Bílka a příchod Josefa Jinocha. Vnímáte to tak?
To je samozřejmě pravda, může se to tak zdát. Přišel pan Jinoch a začalo se vyhrávat. Ale já si nemyslím, že by předtím byla chyba v trenéru Bílkovi. Spíš si myslím, že v tom hrála roli jiná věc.
Jaká?
Trenér Bílek prostě vsadil na jiný způsob, než na který je Jihlava schopna hrát. Nevím, jestli mě chápete. Kouč Bílek je v mých očích trenér pro větší mužstvo. Jihlava byla tak malá, a on chtěl udělat za krátkou dobu velký progres... A nám se nepodařilo najít stejnou cestu. Nemyslím si, že je chyba, že by špatně trénoval nebo to měl špatně nastavené. Ale Pepa Jinoch, když to řeknu hloupě, to naprosto totálně zjednodušil.
Takže platí okřídlené: v jednoduchosti je síla?
Dá se to tak možná říct. Čím míň se vám daří fotbalově, tím více to musíte zjednodušit. Hrát ze zajištěné obrany. To jsme chtěli a tohle se nám zatím daří. Navíc se k nám přiklonilo i štěstí. Teď ve Zlíně jsme mohli dostat prvního góla, nedostali jsme a naopak ho sami dali. A v tu chvíli se nám hrálo líp.
Navíc se, zdá se, konečně našel i klíčový útočník – střelec. Davis Ikaunieks v posledních pěti zápasech dal čtyři góly.
To je zase věc, kterou říkám dlouhodobě. Ve chvíli, kdy máte v týmu hráče, který vám za sezonu dokáže dát dvanáct a více gólů, většinou hrajete nahoře. U nás se téměř v každé sezoně, i když jsme hráli o záchranu, vždycky někdo takový našel. Ať to byl Standa Tecl, Haris Harba, Muris Mešanovič. Díky nim jsme to takhle zvládli. A v této sezoně nikdo takový dlouho nebyl. Útočníkům se nedařilo prosazovat takovým způsobem, jak by ten mančaft potřeboval.
Přitom na soupisce jsou v útoku osvědčená jména, Michael Rabušic či Pavel Dvořák...
Jenže ať už Rambo, nebo Dvořka, sice nějaké góly dali, ale nebylo jich tolik. A Davis je gólový. V závěru nám de facto ve třech zápasech vystřílel body. Navíc jsme si pomohli dvěma standardkama, ze kterých jsme skoro rok nedali gól. A to jsou takové dvě důležité věci. Teď jen doufejme, že si Davis ještě nějaké góly nechal i na Příbram. Nebo že se trefí někdo z dalších útočníků.
