„Pokaždé mám radost už z toho, že jsem v nominaci. Ale samozřejmě je malinké zklamání, že jsem se nedostal na hřiště v základní sestavě ani potom v průběhu utkání,“ přiznal sparťanský záložník. „Nejvíc mě ale mrzí výsledek. Ztratili jsme a já jsem s tím z lavičky nemohl nic udělat.“
Jak jste tedy utkání mezi náhradníky prožíval?
Nebyla to pro mě obvyklá situace, protože v klubech jsem vlastně nikdy na lavičce moc neseděl. Byl to trochu nezvyk. Prožíval jsem to hodně, i když je to jiné než na hřišti. Ale taky jiné než v televizi nebo na tribuně.
Ulevilo se vám, když Pilař v poslední minutě vyrovnal?
No, ulevilo... Máme bod do tabulky a vždycky je lepší mít aspoň jeden než žádný. Ale co se týče výsledku a hry, je to zklamání.
Byla v kabině po zápase špatná nálada?
Hned po utkání je to samozřejmě rána. Chtěli jsme nastavit vývoj utkání tak, abychom získali tři body, takže zklamání v tu chvíli bylo obrovské. Zvlášť, když se ještě odklonilo štěstí v závěru, kdy jsme mohli zápas zlomit a neproměnili velkou šanci. Ale možná jsme si to vybrali v minulých zápasech. A teď už je zase z celého týmu cítit odhodlání.
Co jste říkal tomu, že do Edenu přišlo jen necelých čtrnáct tisíc diváků? Nečekal jste, že bude plno?
Pro mě i pro ostatní kluky je to obrovské zklamání, stejně to viděl i trenér. Mrzí mě, že se nám nepovedlo stadion zaplnit, abychom jako národ společně táhli za vítězstvím. Samozřejmě chápu, že Lotyšsko nemusí být pro lidi atraktivní soupeř, ale musíme se všichni dívat dopředu a uvědomit si, že je to krok na cestě za postupem na mistrovství Evropy.
Na rozlučku Davida Jarolíma v Hamburku přitom přišlo přes třicet tisíc lidí, i když to byla „jen“ benefice...
Četl jsem o tom. Už když se Jirka Štajner loučil v Hannoveru, přišlo spoustu diváků. Sešly se tam legendy a ikony českého i německého fotbalu, což je tahák pro lidi, chápu to. Ale když hraje národní tým, měl by se národ stmelit a stadion zaplnit.
Teď vás čeká Slovensko, které rozjelo kvalifikaci fantasticky: pěti výhrami z pěti zápasů. Jak se těšíte?
Se Slovenskem je to vždycky zajímavá konfrontace. Tyhle zápasy bývají vypjaté a čekám, že to bude i kvalitní fotbal. Mají kvalifikaci výborně rozjetou, ještě o trochu lépe než my. Ale ani my na tom nejsme špatně, takže se dá mluvit o pohodě v obou týmech. To by mohlo znamenat, že to bude dobrý zápas.
Říkal jste, že to bude vypjaté. To vy máte rád, ne?
Jo, samozřejmě. Kvůli tomu vlastně fotbal hrajeme. Tohle jsou zápasy, kde se člověk může ukázat, předvést, že na to má. Já to beru tak, že v každém zápase musím potvrzovat, že reprezentační formu mám a že sem patřím. Takže ať už hrajeme s kýmkoli, budu se snažit předvést v tom nejlepším světle.
Večer se vyhlašuje Fotbalista roku. Koho si tipnete jako vítěze?
Strašně bych to přál Davidu Lafatovi. Předváděl stabilní výkony, byl jednou z ústředních postav Sparty i reprezentace, dával důležité góly. Vím, že hodně lidí by třeba mohlo být proti po té penaltě s Teplicemi, ale pro mě je to pořád hráč, který má obrovský charakter a velké kvality. Byl by pro něj takový vrchol, kdyby tuhle cenu vyhrál.
