Vlastně tak trochu ví, nebo alespoň tuší. „Úplné vyléčení je otázkou dní. Teď záleží, za jaký konec to vzít,” říká vysoký liberecký stoper trochu tajemně. „Jestli to risknout, nebo být radši opatrný. Můj stav ještě není stoprocentní.”
Jak přesně to s vámi tedy nyní vypadá?
Je to tak trochu nahoru-dolů. Léčení probíhalo dobře, pokrok byl velký, ale poslední týden se to zastavilo a trošku i zhoršilo. V pátek jsem byl na kontrolní rezonanci a ta odhalila menší problém.
Přitom podle původních předpokladů už jste se měl vrátit na hřiště, že?
Koleno bylo bohužel v horším stavu, než to na první pohled vypadalo. Vaz byl hodně poškozený, navíc jsem měl načatý i meniskus. Čtyři týdny jsem nosil ortézu a nemohl nic dělat.
Teď už trénujete s týmem?
Ano, už čtrnáct dní. Zvládám 99 procent tréninků, ale vždycky se objeví nějaká věc, třeba prudká střela, při které to zabolí. Vím, že bych nebyl v zápase stoprocentní, nebo bych třeba uhnul z nějakého souboje a to nechci.
Takže ve Florencii nenastoupíte?
Asi ne. Přece jen je to zdraví a to má člověk jen jedno.
Pro Liberec jde o klíčový zápas, mrzí vás to hodně?
Ano, navíc vidím, jak jsou kluci po náročném programu dobití a chtěl bych jim pomoct. Hrozně by mě mrzelo, kdybych u toho nebyl. Ale i když třeba nebudu hrát, stejně to bude velký zážitek. Hodně se těším a doufám, že bychom to mohli zvládnout.
Netlačí vás trenér Trpišovský do hry?
To ne. On ví, že chci hrát, ale taky ví, že mám nějakou zodpovědnost vůči svému tělu. Nebude mi dávat žádná ultimáta. Uvidíme, můj stav se ještě může zlepšit. Nehážu flintu do žita, ale nebudu to tlačit přes sílu. Sezona bude ještě dlouhá a bude se hrát o hodně. Nechci si zranění ještě víc zhoršit.
