Ta nejlepší zpráva: Životu nebezpečný otok rychle splaskl, Kopecký tudíž nemusel „na sál“ a nyní má naordinovaný klid doma na neschopence. „Teď už se cítím dobře,“ ujišťuje fotbalista.
Jak se incident přihodil? Původně zamýšlené odpolední kafe s kamarádem ze společného působení z divizního Vysokého Mýta Nicolasem Šumským, nyní hráčem pražské Dukly hostujícím v Benešově, se trochu protáhlo. Mládenci vyrazili „pařit“ a...
„Nějaký kluk mě tam napadl,“ líčí Kopecký. Pak už to šlo ráz na ráz. Chrudimský středopolař se praštil do hlavy, omdlel a z bezvědomí se probral až zhruba po hodině. „Ani si nevybavuju, co se vlastně stalo,“ říká fotbalista.
Šumský Kopeckému přivolal záchranku, ten pak strávil čtyři dny na jednotce intenzivní péče. Další kóma už ho díkybohu minulo.
„Udělali mi kontrolní CT (rentgenové vyšetření mozku), aby rozhodli, zda to bude nutné operovat, či ne. Šance, že ano, přitom byla dost velká,“ konstatuje Kopecký.
V následujícím období se u jeho lůžka v nemocnici kromě jiných vystřídali i mnozí členové chrudimského týmu.
„Hodně se jich za mnou stavovalo, podporu mám velkou,“ těší Kopeckého, jenž je nadále v pravidelném telefonickém kontaktu také se Šumským.
Navštívil jej i pachatel útoku, který nyní řeší policie. „Byl se mi omluvit s tím, že měl ,upito‘. Myslím, že se i představoval, ale jméno si nepamatuju,“ říká Kopecký.
Podle mínění lékařů si jeho rekonvalescence vyžádá dva až čtyři měsíce. Trénovat by však chtěl už dřív: „Doufám, že to bude trvat jen ty dva měsíce do prvního zápasu.“ Kvůli úrazu se momentálně nemůže věnovat ani civilní profesi barmana, a tak přiznává, že se doma trochu nudí. „Dívám se na filmy a na fotbal,“ popisuje.
Chrudim zatím i bez svého top kanonýra paradoxně dál vyhrává a s koncovkou nemá sebemenší potíže. Dohrávku v Dobrovici ovládla 4:1, poté uspěla v Tachově 3:0. „Sledoval jsem to. Klobouk dolů, na ty výsledky se kouká dobře,“ chválí Kopecký a chystá se spoluhráče povzbudit při nějakém domácím zápase během povolené vycházky.
Po krajně nepříjemné zkušenosti chce být v budoucnu podstatně opatrnější. „Určitě to beru jako ponaučení,“ říká.
