SLOVNÍK MISTROVSTVÍ SVĚTA |
Kdeže je bratrství, když v anglické Premier League i v soutěžích jiných zemí proti sobě bojují krajané jako nesmlouvaví protivníci, kteří si, když jde do tuhého, jsou ochotni třeba i zlomit nohu?
Jedině snad ta volnost... Ovšem i tu dopřávali maximálně jednomu hráči v mužstvu. Zajisté se jí mohl pyšnit Němec Franz Beckenbauer, právě on se v 70. letech stal prototypem volného hráče zvaného LIBERO.
Nastupoval ve stoperské dvojici s hromotlukem Schwarzenbeckem jako ten elegán, který nemá speciální defenzivní úkoly, nikoho osobně nebrání (ne že by vůbec nebránil!), naopak spoluhráčem vybojované míče bravurně vyváží do bezpečí od Maierovy branky, zakládá protiútoky, chytře kombinuje...
Byl to velký pokrok ve vývoji a naštěstí konec ryze defenzivního hráče, jakým byl ZAMETAČ, pátý zadák za obrannou linií.
Role libera se brzy rozšířila po celém světě. Zarmucující je, že tento takzvaně volný hráč byl nejspíš posledním fotbalovým romantikem. Kladu zásadní důraz na slovo byl. Při pohledu na zápasy v Jižní Africe totiž zjišťujeme, že se jedná o téměř vyhynulý druh.
Zašlou slávu jen občas připomene Brazilec Lúcio, když se vyřítí z obrany dopředu a hledá spoluhráče pro přihrávku. Nevypadá při tom tak majestátně jako tančící "císař" Beckenbauer, ale zaplaťbůh za tu milou vzpomínku.
