Vedl střížkovské Bohemians v nejvyšší soutěži, Jihlavu či Vlašim ve druhé lize. Teď kouč Urban sestoupil ještě o stupínek níž. K tomu, aby kývl na chomutovské angažmá ve třetí lize, ho přesvědčil nový šéf Ivan Horník a také nový stadion, který v Chomutově vyrostl.
"Když mě přivezli na stadion, řekl jsem, jdeme do toho. To stojí za to," nadchl moderní stánek pro 4 800 diváků nového chomutovského kouče.
Váhal jste dlouho nad nabídkou Chomutova?
Ani ne. Ve Vlašimi jsem měl smlouvu do 30. června a věděl jsem, že dělají spolupráci se Spartou. Bylo jasné, že ta si tam přitáhne svého trenéra. Což udělala, přišel Martin Frýdek. Já jsem koketoval se zahraničím - s Francií - a mezitím mi Ivan Horník dal nabídku. Rýsuje se tady zajímavá práce. Myslím, že mám něco za sebou, Ivan samozřejmě daleko víc. A když to dáme dohromady, mohlo by za námi být vidět kus práce.
Sliboval vám šéf Horník posily?
Vidím trošku do ekonomiky, takže vím, že to není jednoduché. To nejde hned. Musíme ukázat, že to má hlavu a patu. Pak doufám, že i sponzoři budou štědřejší, abychom mohli sáhnout i pro hráče do první a druhé ligy. Máme rozdělaného gólmana Lukáše Krbečka z Plzně, přišel Michal Kropík ze Žižkova. Ještě si necháme okénko pro jednoho hráče. Uvidíme, kde nás bude tlačit bota. Nechceme mít v kádru dvacet čtyři hráčů, to stojí strašně moc peněz. Stačí nám osmnáct. Méně hráčů, ale kvalitních.
Nebudete už s tímto kádrem favoritem soutěže?
To netvrdím. Když jsem si začal mapovat třetí ligu, budou tam tři čtyři silné týmy. Kolín to dal dohromady s Boleslaví, Chrudim naposled vyhrála suverénně a nepostoupila jen kvůli stadionu... A vždycky někdo vylétne. Přeju si, abychom mezi kandidáty patřili i my.
S Ivanem Horníkem jste se znali už z minulosti?
Známe se třicet let. Hráli jsme proti sobě, on vedl spoustu mančaftů proti mně, já je trénoval. Těším se na tu spolupráci, vždycky jsme se bavili o fotbale jako kamarádi. Je zapálený, žije tím, já jsem podobný typ, takže by to mohlo fungovat. Ale všechno ukážou až výsledky. Kamarádství je jedna věc, ale lidi přijdou na fotbal a chtějí něco vidět.
Jako třeba zápas se Spartou, který otevřel nový stadion.
Člověk z toho měl ze začátku strach. Přece jen Sparta má za sebou hromadu zápasů, soustředění v Rakousku, přijela v nejsilnějším složení. Vždyť brzy vstoupí do Evropské ligy. Ale když to pak skončí naší porážkou jedna nula po zodpovědném, poctivém výkonu, tak jsem spokojený.
Může tento výsledek něco naznačit o vašich ambicích?
Vidíte přece ten stadion, ten nás k tomu určuje. Chceme hrát nahoře, tím ale neříkám, že budeme po podzimu první. Třetí liga je náročná, z osmnácti týmů postupuje jeden, to je taková divočina. Chceme být v kontaktu se špicí, postupně podmínky zlepšovat a přitáhnout sem i kvalitnější hráče. Mě stadion přilákal takovým způsobem, že jsem šel z profesionálního fotbalu do třetí ligy. Ale udělám vše pro to, abychom bojovali o postup.
Hrát takové zápasy jako se Spartou, to je jistě velká motivace.
Bylo tu strašně moc lidí, skoro vyprodáno. Hráči mi říkali, trenére, takové zápasy bychom chtěli hrát pořád. Já na to, dobře, ale musíme postoupit. Druhá liga je už divácky zajímavější a první je zase někde úplně jinde. Ale to je ještě běh na dlouhou trať.
Kdy zase vyprodáte stadion?
Třeba hned první kolo doma. Přejme si. Děkuju fanouškům za nádherný zážitek, také Spartě, která nejezdí na otevírání stadionů každý den. Kouč Víťa Lavička říkal, že máme super stadion, přál nám úspěch, abychom bojovali o postup.
