"Když ve třech zápasech nedáte jediný gól, jinak než Francouzi dopadnout nelze. Katastrofální bilance útočníků, to byla největší francouzská slabina. Inkasovat samozřejmě můžete, jenže potom taky musíte nějaký ten gól dát. Jenže tři góly dostat a nedat ani jeden, s tím se toho moc nenadělá.
Teď se jen všichni můžou dohadovat, jak dalece by pomohl Zidane, kdyby hrál i ve dvou předchozích zápasech. Ale tyhle spekulace nikdo nerozsoudí, pořád to bude jen kdyby. Když budu Zidaneho hodnotit v tomhle utkání, řekl bych, že to byl tak sedmdesátiprocentní Zidane z doby tak před měsícem.
Proti Dánům svému mužstvu rozhodně nepomohl tak, jak si kdekdo představoval. Nápady samozřejmě měl, když byl u míče, bylo na co se dívat. Ale jak říkám, úplně stoprocentní nebyl, taky měl víc špatných přihrávek, než je obvyklé. Částečně se na něm podepsalo zranění, částečně únava z náročné sezony.
Někde jsem četl výrok Beckenbauera, že některé zápasy jsou jen přehlídkou unavených pánů. A řekl bych, že to hodně pasuje právě na Francouze. Skoro všichni do jednoho za sebou mají spoustu těžkých a přitom úspěšných zápasů v klubech. A ono je strašně obtížné výbornou formu si udržet pro další vrchol. Tak právě i tohle francouzské fotbalisty postihlo.
Takže aniž bych chtěl kvalitů vítězů nějak snižovat, na takovéhle Francouze stačil dánským hráčům průměrný, ale přitom skvělý taktický výkon. Není divu, že měli znamenitě zorganizovanou defenzivu, když jejich trenér je bývalý vynikající obránce. Vlastně do žádné vážnější šance soupeře nepustili a v ofenzivě naopak vytěžili z minima maximum.
Ze začátku bylo znát, že i Dánové chtějí útočit. Ale jakmile dali gól, šli na to jinak. A byli by hloupí, kdyby se nezatáhli a hru dál zbytečně otvírali. A i při velké francouzské převaze hráli v pohodě, nerozčilovali se, nepodléhali ani v nejsložitějších situacích panice, byli patřičně sebevědomí. A co pro tým udělali ti dva honicí psi Töfting s Gravesenem, to bylo obdivuhodné. A že měli Dánové v některých momentech i kus štěstí, to prostě k fotbalu patří."
