V Glasgowě nastoupí Češi dnes od 21:00 středoevropského času, vysílá Sport1. On-line reportáž můžete sledovat na fotbal.idnes.cz (on-line reportáž).
"Hledání vlastní tváře může být náročné a může trvat dlouho," tvrdí kapitán mužstva Tomáš Rosický. "Ale na jeho konci by mělo být, že si každý, než proti nám nastoupí, řekne: Jó, Češi, s nimi se špatně hraje."
Jak hezky se taková slova poslouchají! A jak moc je k nim nyní daleko...
Po ztroskotání vyhlídek na letošní mistrovství světa nebudí Češi na prahu nové éry žádný velký respekt. Přesněji řečeno, spíš žádný než velký. "Musíme si ho zkrátka zase vybojovat, a to tím, že postoupíme na Euro 2012," uvědomuje si záložník Jaroslav Plašil.
O koho by se měl tým opřít?Lídr: Tomáš Rosický |
Plašil, Rosický a samozřejmě také nyní zranění Čech a Baroš. To by měla být zmiňovaná kostra týmu, zkušení mazáci se zodpovědností za projev a výsledky týmu. Kdo ale má jít za vytouženým úspěchem s nimi? A jakým stylem by se k němu mělo dojít?
Už ve Skotsku dostanou podle všeho příležitost někteří z adeptů na budoucí stabilní místo v reprezentaci: Morávek, Kušnír, Holek, Rajnoch či Blažek.
Pokud se vám ta jména příliš nezamlouvají, vymyslete lepší. Třeba ještě na pár přijdete, ale víceméně platí, že v nastupující generaci Česko kvalitnější hráče nemá.
To není kritika, ale pouhé konstatování faktu. To sebou nese poznání, že tým je objektivně slabší než dřív a že nebude excelovat a přehrávat soupeře z kategorie "těžkých vah". Řečeno bonmotem: líp už bylo.
Obránce Marek Jankulovski, který v národním týmu už skončil, říká: "Fanoušci jsou z minulosti namlsaní, ale bylo by divné, kdyby byl český fotbal trvale vysoko na úrovni Anglie, Itálie nebo Španělska."
Rosický je stručnější: "Fotbalově ztrácíme, to je vidět všude."
I v nejkrásnějších časech hvězd typu Nedvěda, Poborského a Kollera hrálo mužstvo týmově, avšak byli to většinou právě tito fotbalisté, kteří v kritických chvílích rozhodovali.
"Teď musíme hrát týmově ještě víc," říká Rosický. "To se ale pořád říkalo, i když jsem byl zraněný, až se z toho stalo klišé. Může se hrát týmově, ale stejně na sebe někdo musí vzít zodpovědnost. Měl bych to být já, vím to a nebojím se toho."
Svědčí o tom jeho poslední prohlášení a potvrzují to i ti, kdo mají k Rosickému hodně blízko: záložník lidsky dozrál, příkladem je, že nekličkuje v bezobsažných frázích, jeho slova jsou jako údery kladivem. To je možná ten nejpozitivnější odstavec ze zprávy o stavu fotbalové reprezentace.
Ostatní se k roli tahounů nehlásí tak vehementně. "Nemyslím si, že bych jím měl být já," říká kupříkladu Tomáš Hübschman, ale i přesto, že jej reprezentace dlouho míjela, měl by být velmi dobrou alternativou defenzivního záložníka, další je pochopitelně v současnosti zraněný Polák.
Bude-li Rosický ve formě, pak může středová řada pracovat slušně jak ve čtyřčlenném, tak pětičlenném složení, místa v ní může střídat zejména variabilní Plašil.
A další řady? V bráně Čech, před ním očekávaný lídr obrany Sivok, v útoku Baroš a třeba mladá puška Necid.
V silách tohoto týmu určitě je postup na evropský šampionát. Jenže totéž se říkalo před bojem o mistrovství světa v Africe...
