Čtyřiadvacetiletý Limberský, ještě v předminulé sezoně kapitán Plzně, už věděl, že ve Spartě pokračovat nebude.
Doma měl sbalené tašky, seděl a čekal na telefon. Od sportovního manažera Viktorie Adolfa Šádka, který jednal se Spartou. Dočkal se večer. Ze sluchátka zaznělo: „Dohodli jsme se na přestupu. Máš u nás tříletou smlouvu. Můžeš hned odjet do Abertam.“
Davide, ve Spartě jste toho loni moc neodehrál. Přesto jste ještě asi věřil, že šanci pod novým trenérem Lavičkou můžete dostat, že?
Nevěděl jsem, co bude, ale věděl, že chci hrát a ne sedět na lavičce nebo na tribuně. Minulý čtvrtek jsem se Spartou normálně zahájil přípravu. Absolvoval jsem jako ostatní testy a dva tréninky. Pak si mě zavolal pan Křetínský a oznámil mi, že to vypadá, že bych ani v další sezoně nehrál. Na to jsem řekl, že tedy odejdu.
Měl už jste v té době nabídku z plzeňské Viktorie?
S panem Šádkem jsem byl v kontaktu. Měl jsem i jiné nabídky, ale Viktorka je pro mě srdeční záležitost. Navíc posiluje a má ambice.
Nevadí vám, že se vracíte bez slávy, jako „sparťanský odpadlík“?
Ne. Ve Spartě je to složité, neprosadili se tu i jiní borci. Já mám Plzeň rád, s kluky jsme si pořád volali. Můžu sebrat nachystanou tašku a vyrážím za nimi.