Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


A zase ten Zidane... Nedvěd se znovu potká s odvěkým soupeřem

Pavel Nedvěd (vpravo) a Zinedine Zidane v dobách aktivní kariéry. | foto: Profimedia.cz

3 2017
Zinedine Zidane se parádně uvolňuje a chystá se centrovat do vápna. V tu chvíli si všimne, jak startuje Pavel Nedvěd. Naběhne si za záda obránců, přihrávka mu přistane na noze... A za chvíli už se slavným spoluhráčem oslavují gól.

Že vám tam něco nehraje? Že Zidane a Nedvěd spolu nikdy nehráli v jednom týmu? Jste si jistí? Pojďte se vsadit!

Jasně, jde o chyták. Nastoupili vedle sebe v dresu Juventusu, ale až poté, co oba skončili kariéru. Pěkné akci, kterou si můžete prohlédnout na YouTube, se tleskalo jen v charitativním utkání, které se v Turíně hrálo před šesti lety.

Jinak byli ti dva vždy soupeři. A v sobotu večer znovu. Jen už v trochu jiném světě. Jejich pracovním úborem už nejsou dresy a kopačky, ale saka s kravatou. Nedvěd usedne do lóže a bude držet palce svému Juventusu, kde je viceprezidentem.

Finále Ligy mistrů

Juventus Turín – Real Madrid

Sobota 20:45 v Cardiffu (ČT sport).
Rozhodčí: Brych - Borsch, Lupp (všichni Německo).
Bilance: 18 8-2-8, 21:18
Předpokládané sestavy
Juventus:
Buffon - Barzagli, Bonucci, Chiellini - Dani Alves, Pjanič, Khedira, Alex Sandro - Dybala, Mandžukič - Higuaín.
Real: Navas - Carvajal (Danilo), Ramos, Varane, Marcelo - Kroos, Casemiro, Modrič - Isco - Benzema, Ronaldo.

Repríza finále z roku 1998, kterou vyhrál Real 1:0, za Juventus tehdy hrál Zidane, dnešní kouč Realu.
Real může jako první tým v novodobé historii LM (od roku 1992) obhájit celkové vítězství, v předcházejícím PMEZ se to naposledy povedlo AC Milán (1989, 1990
Real ovládl elitní soutěž (včetně PMEZ) 11x, Juventus 2x.
Juventus prohrál nejvíc finále ze všech (6), uspěl pouze v letech 1985 a 1996, Real vyhrál hned 11 z 14 finále.

Zidane si stoupne k lavičce náhradníků a bude ráznými gesty dirigovat Real Madrid, který rok a půl úspěšně trénuje.

Dvě jedinečné fotbalové persony proti sobě, i to je jeden z příběhů, které nabídne večerní finále Ligy mistrů. Hraje se pod střechou ve velšském Cardiffu od 20.45.

Na trávníku to bude jiskřit mezi úplně jinými dvojičkami, ale i setkání Zidana s Nedvědem vás může přitáhnout k obrazovce. Zvlášť pokud už fotbal pár let sledujete.

Juventus je totiž oba spojuje a rozděluje zároveň. Bylo léto 2001, když Zidane po pěti sezonách v Turíně končil. Majitel klubu Agnelli měl na stole nabídku Realu, která se těžko dala odmítnout – v přepočtu 2,6 miliardy korun!

Když se francouzský kouzelník vrátil z dovolené ve Spojených státech, Real pro něj poslal zvláštní letadlo a za pár desítek minut už přistál na vojenské základně Torrejón blízko Madridu. Tam prošel lékařskými testy a podepsal smlouvu.

Od té doby si ho fanoušci spojují s Realem, kde hrál dalších pět let a kde nedávno začal s trénováním.

Juventus by ho však tehdy nepustil, kdyby už neměl připravenou náhradu za 1,5 miliardy – Nedvěda.

O měsíc mladšího. Ne tak hvězdného. Ale připraveného udělat z Lazia krok ještě výš. Ne každému se tenhle tah zamlouval. Na začátku se Nedvědovi nedařilo, prezident klubu Moggi dokonce ostře vypálil: „Nevěří si, je na tom špatně s fyzičkou a má problémy i se zpracováním míče!“

Fanoušci z něj hned chtěli mít nového Zidana, i novináři je neustále srovnávali. Přitom byli tak rozdílní!

Zidane, jemný technik, který i nejelegantnější kousky na hřišti předváděl jakoby mimochodem. A proti němu Nedvěd: dříč a neunavitelný běžec, který se na vrchol vydrápal díky nevídané pracovitosti.

Zinedine Zidane, trenér Realu Madrid.

Když se ho ptali, jestli může Zidana nahradit, zlobil se. „Nechci o tom slyšet. Je to naprosto ojedinělý hráč, jsme úplně jiní,“ namítal.

Holohlavého Francouze uznával, tvrdil o něm, že je nejlepším hráčem světa. A respekt byl vzájemný. „Jsem za něj šťastný, protože s Juventusem dokázal velké věci,“ chválil Zidane, když Nedvěd v roce 2003 získal Zlatý míč.

Tehdy mu pomohlo, že Juventus dotáhl do finále Ligy mistrů právě přes Zidanův Real.

Dál to znáte: v závěru dostal Nedvěd žlutou kartu, rozhodující zápas s AC Milán kvůli ní nehrál a Juventus po penaltách zůstal bez trofeje.

Zidane se jí dočkal o rok dřív, kdy senzačním volejem pomohl porazit Leverkusen. Real byl tehdy nabitý slavnými jmény, ale on vyčníval.

Éra „Hvězdných válek“ mezi Ronaldem a Messim teprve měla přijít, fotbal na začátku tisíciletí byl vyrovnanější a nevládli mu dva úžasňáci, kterým nikdo nestačí.

Pavel Nedvěd před semifinálovou odvetou Ligy mistrů mezi jeho Juventusem a...

Bylo těžké vybírat nejlepší hráče, ale Zidane s Nedvědem mezi ně patřili. Platilo: Zidane = mozek Realu. Nedvěd = motor Juventusu.

Společného toho měli dost. Oba pocházeli ze skromných poměrů, oba se mladí oženili, oba skončili v reprezentaci a pak se vraceli. Také měli rádi klid: žádné pařby, večery trávili doma s rodinou.

A teď? Oba pořád něco žene dál. Vydělali tolik, že by zbytek života mohli strávit na dovolené, ale to by ani jednoho z nich nebavilo.

Nedvěd si odpočinul jen chvíli, pak se naplno zabral do funkcionářské práce. Zidane cestoval, pátral v Africe po rodinných kořenech, trénovat nejdřív nechtěl. Ale... „Nakonec se stejně vrátíte k tomu, co dává vašemu životu smysl,“ říkal poté, co nastoupil k áčku Realu.

Za rok a půl s ním stačil získat titul i vyhrát Ligu mistrů a teď může znovu. Zato Juventus čeká na evropskou trofej už jedenadvacet let. Pokud se jí dnes dočká, dílem bude patřit i Nedvědovi.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze