Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé, kteří Nedvěda za úspěchem provázeli

23 2003
Paříž - "Mám tolik lidí, kterým bych chtěl zavolat a říct, že jsem šťastný. Určitě by se mi několikrát vybil mobil." Pavel Nedvěd vzpomíná na lidi, kteří nejvíc ovlivnili život a přivedli ho až ke Zlatému míči pro nejlepšího fotbalistu starého kontinentu. Vzpomněl na rodiče, na manželku a také na trenéry.

 "Pamatuju, jak mě trenér Lopata v Plzni přivítal větou: Tady už tě nikdo nebude držet za ručičku, chlapečku. Tady musíš sám. Bylo mi sedmnáct a on mě vytáhl do áčka."

Rodiče. Nemůžu začít nikým jiným. Oni mě udělali takového, jaký jsem. Hlavou i charakterem. Jim patří největší dík.

Dědeček a babička. Nedělám mezi nimi rozdíl. Děda je fotbalový blázen, i když nikdy fotbal nehrál. Strávil jsem s ním mládí ve vlaku, všude mě vozil. Byl na mě přísný. Babička byla úplně jiná, dobrota sama, zlatá ženská. Oba ještě žijí. Tátovy rodiče jsem moc nepoznal, škoda. Do Skalné přišli z české vesničky v Rumunsku, začínali od nuly. Určitě byli skvělí.

Ivana. Byl jsem mladý kluk, užíval jsem si ve Spartě a potkal jsem Ivanu. Bylo mi dvacet, to je pro fotbalistu nebezpečný věk. A ona se o mě postarala. Dala výpověď v chebské nemocnici a šla se mnou do Prahy.V tu chvíli mi přišlo nespravedlivé, abych dál jezdil po tréninku se spoluhráči do "Kontíku" na kafe, když ona je sama doma. Aby přestala pracovat, to bylo vlastně moje poslední rozhodnutí, od té doby se na všem dohadujeme spolu.

Žaloudek. Letos umřel a moc mi chybí. Takový chlap už na světě není, jsem mu vděčný, jak mě vycepoval. Pět let jsem o víkendech a prázdninách žil u něj v baráku. Je mi líto, že Zlatý míč neuvidí, to trenér Žaloudek ze mě udělal fotbalistu. Ten balon mu musím přinést aspoň ukázat.

Nehoda. Známe se dlouho, moc dlouho. Stál na začátku mojí kariéry, teď mi dělá manažera. Jsme přátelé. Měl jsem jít na vojnu do Chebu, ale on mě po výběrovém utkání talentů přetáhl do Dukly. Říkám mu: Ne, ne, jdu do Chebu. "Ne, jdeš do Dukly!" Ne, to se pletete, říkám mu znovu. Nechtělo se mi. Nakonec mě vzal s sebou i do Sparty a bylo.

Zeman. Vděčím mu za svůj druhý život, za italský život. Vydupal si mě. Hádal se s Cragnottim, prezidentem Lazia Řím. Později jsem se dozvěděl, že to v roce 1996 postavil takhle: "Zůstanu tu rok, když mi koupíte Nedvěda." Bylo to od něj velké riziko, já tehdy nebyl nikdo. Připravil mě na velký fotbal.

Lippi. Můj současný trenér. Chtěl mě, tak Juventus pustil Zidana. První měsíc jsem hrál strašně, ale Lippi mě podržel. Naváželi se do mě v novinách, ale on mi našel jiné místo v sestavě, začali jsme valit a máme dva tituly.

Brückner. Jo jo, velkej Čárlí. Stojí za úspěchy, které má reprezentace v poslední době. Když oznámili, že bere nároďák, bál jsem se toho, neznal jsem ho. Ale je to Pan trenér. Vštípil nám svoji filozofii, hodně si rozumíme.

Děti. Moje štěstí, nevyrovná se jim sto Zlatých míčů, scudetta a poháry dohromady. Ivanka a Pavlík... Jejich narození je to nejhezčí, co mě potkalo.

Pavel Nedvěd s ženou a oběma dětmi před vánočním stromkem.

Pavel Nedvěd se svojí dcerou.

Pavel Nedvěd si naklepává polštářek.

O svých úspěších se Pavel Nedvěd dozvěděl po telefonu.

ZLATÝ MÍČ. Pavel Nedvěd je na vrcholu kariéry, 22. prosince 2003 získal Zlaý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Fotbalista Pavel Nedvěd drží trofej Zlatý míč.

Pavel Nedvěd z Juventusu Turín pózuje se Zlatým míčem.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze