V sále Městského soudu v Brně se sešli tři tehdejší hráči Bystrce obvinění z přijímaní úplatků a dva lidé, kteří je údajně podplatili.
Pětice se posadila na lavici obžalovaných, za nimi se do nevelké místnosti tlačil dav diváků, až soudce Michal Zámečník zavelel: „Kdo nemá místo k sezení, musí odejít.“
Teprve pak začal výslech v závažné věci, jenž však místy budil úsměvy i u obžalovaných. Třeba v okamžiku, kdy šéf bystrckého klubu Roman Procházka coby svědek líčil, jak dal obviněnému hráči Houšťovi dopředu 120 tisíc jako prémii pro případnou výhru v zápase v Blšanech, který utkání s Vítkovicemi předcházel.
Houšť jen pobaveně kroutil hlavou a pak prohlásil, že je to lež. Podle něj šlo o 75 tisíc a byly určeny na uplácení Blšan, což prý neučinil. Ani on, ani spoluhráči tedy nedělali nic nekalého, z korupce byl naopak nařčen Procházka.
Soudce však víc než věci kolem duelu s Blšany zajímal skandál s Vítkovicemi. K tomu obvinění víceméně shodně vypověděli: Jsme nevinní, byli jsme pouze v nesprávný čas na nesprávném místě.
Tvrdil to i Michael Benko, bývalý šéf brněnské pobočky sázkové kanceláře Tipsport, jenž měl v den utkání rušný program. Drobný muž s melírem a výraznou bradou se podle výpovědi stihl dvakrát sejít se všemi třemi fotbalisty, obchodovat s nimi se sportovními potřebami a vínem, zajít na pohřeb, sjet do Olomouce, navštívit manželku, starat se o operovaného psa, zhlédnout utkání, dát si malé pivo v baru a poté v autě – zřejmě s alkoholem v krvi – minout několik policejních hlídek. Pak změnil místo srazu s jedním z hráčů, neboť i na tom původním stáli policisté.
Zpět jel stejnou cestou plnou strážníků a nedokázal vysvětlil, proč riskoval. „Nesrovnal jsem si to v hlavě.“ Benko si sice všiml, jak jsou stahovány kurzy na zápas, ale jinak nic podezřelého neslyšel. „To jste byl asi jediný v Brně,“ odtušil soudce.
Z výslechů vypadlo jen pár novinek: obviněný kouč Duda oznámil, že mu někdo v souvislosti s případem vyhrožoval likvidací, šéf klubu Procházka zase vykládal, jak mu Houšť přiznal, že dostal nabídku 80 tisíc za prohru Bystrce a pak peníze rozdělil dalším třem spoluhráčům. „Podle Houště to byla směšná suma, a tak ji odmítl,“ říkal Procházka.
Po dvou a půl hodinách aktéři stání při odchodu kličkovali mezi novináři. „Neobtěžujte nás!“ křičeli jejich advokáti.
