Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kozáka mrzely šance. Italové byli nervózní a vyhlíželi konec, všiml si

9 2013
Když kolem něj v mixzóně prošel Mario Balotelli, poklepal Liboru Kozákovi na záda a popřál dobrou noc. Jestli měl ale český útočník klidný spánek, to je otázka. Při debutu v základní sestavě fotbalové reprezentace nezklamal, jenže kdyby proměnil jednu ze dvou velkých šancí, mohlo být veseleji.

"Gól jsem měl na noze, možná ne jen jeden. Mrzí mě to," říkal po zápase. "S hrou jsme spokojení, ale převažuje zklamání z toho, že jsme nebodovali naplno."

Bod je po takovém výkonu málo, souhlasíte?
Je to pravda. Tři by byly super, šli bychom na druhé místo a bylo by to něco úplně jiného. Jeden bod je lepší než žádný, ale vlastně nic neřeší. Teď budeme muset bodovat i v Itálii.

Co chybělo, aby aspoň jedna z vašich příležitostí skončila gólem?
Při střele pravačkou jsem to měl hodně pod sebou, chtěl jsem míč zvednout, abych Buffona přehodil, ale zvedl jsem to málo a on mě vychytal. To byla největší příležitost, při té druhé to bylo těžší. Měli jsme i další šance, ale vždycky nějaký ten centimetr chyběl. Je to škoda.

Buffon vás nevychytal poprvé, že?
Už jsem proti němu měl čtyři tutovky v Serii A, všechno mi chytil. A teď je těch neproměněných šancí už šest... Je to trochu prokleté. Hodně mě to mrzí, výhru jsme si zasloužili my i fanoušci, kteří byli super.

Překvapilo vás, že jste Italy takhle přehráli?
Určitě. Měli jsme navrch celý zápas, nejen v době, kdy dohrávali po vyloučení Balotelliho v deseti. Dokázali jsme si, že s nimi můžeme hrát, určitě jsme nezklamali. Výkon byl podle mě super, ale efektivita před brankou scházela.

V přesile jste hráli dvacet minut. Bylo v té chvíli k vítězství blíž?
Rozhodně. Na Italech bylo vidět, jak byli nervózní, už se těšili na konec. Pak z toho vyplynulo vyloučení, které nám ještě nahrálo. Po něm přišly další šance, ale gól bohužel ne.

Italy dobře znáte, těšil jste se na zápas o to víc?
Jasně, znám je skoro všechny, takže jsem se moc těšil a užil jsem si to. Souboje s nimi jsou vždycky tvrdé, proti Barzaglimu s Bonuccim to není sranda, jsou sehraní, zajišťují se. Proto je škoda, že když už mě před Buffona pustili, nevyužil jsem to.

Ještě jeden moment vzbudil rozruch - když jste v prvním poločase spadl ve vápně po souboji s Abatem. Měla to být penalta?
Pak jsem se bavil s rozhodčím a ten říkal, že za tohle penalta nikdy být nemůže... Těžko říct. Byl jsem zády k němu, on do mě žďuchl. Nebylo to tak, že by do mě vyloženě říznul, spíš mě jen rozhodil. Bylo to na hraně, mohlo se to pískat a nemuselo.

V tu chvíli jste byl naštvaný, Buffon vás přiběhl uklidňovat. Co vám říkal?
Spíš se smál. Říkal, že mi to vyjde třeba příště, dělal si legraci. On je v pohodě, nemám s ním problém.

Bavili jste se i po zápase?
Trochu ano, prohodili jsme pár slov. Mluvil jsem i s Marchettim, náhradním brankářem, který chytá u nás v Laziu. Taky vtipkoval, říkal mi: Nechytám, je tam Buffon, musíš se příště víc snažit.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze