Ani krutý mráz však fotbalisty Liberce nezbavuje povinnosti nasadit lyže a skočit do běžecké stopy. Program zimní přípravy zní jasně: první týden patří lyžařskému soustředění v Jizerských horách.
"Trénovat je potřeba za každého počasí. My, kteří jsme zažili vojenskou službu, známe heslo: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti," říká liberecký trenér Ladislav Škorpil.
Dopoledne dvě až tři desítky kilometrů na tratích Jizerské magistrály. Odpoledne aerobik nebo plavání, večer posilovna. Tak vypadá život fotbalistů na soustředění v Hraběticích. A musí se s ním srovnat i ti, kteří lyžovat neumějí.
"Proč ty tratě neupravili?"
Třeba chorvatský kanonýr Andrej Kerič. "Na lyžích jsem nikdy nestál. První den jsem snad třicetkrát spadl, ale už je to lepší," říká drobný hráč překvapivě dobrou češtinou. "Lyžování není špatné, ale radši mám moře a sluníčko."
V hale hotelu Maruška u sjezdovek Severák rovná kustod Ulihrach úhledné kupičky dresů do plechových beden. Ota Petráček, který už třináct let pomáhá fotbalistům jako "horský vůdce", mezitím voskuje fotbalistům lyže. "Při extrémních teplotách je mazání snadné: udělá se zelený základ, který se zažehlí a překrývá se modrozeleným nebo modrým," popisuje Petráček.
S tratěmi je to podle něj už horší. "Úprava stop není na takové úrovni jako v minulých letech. Stopy se začnou dělat v deset, v jedenáct dopoledne, to je špatně. Měly by se připravovat v noci, aby stačily vytvrdnout." Na start u kapličky v Hraběticích dobíhá mezi posledními obránce Tomáš Janů. "Musel jsem se vracet, omylem jsem si vzal dvě levé rukavice," vysvětluje.
Právě Janů ovšem patří ke zkušeným matadorům běžecké stopy. Do silné skupiny patří dál třeba Nezmar, Holeňák, Liška nebo Dort. A všechny občas předběhne masér Brendl.
Většina hráčů běhá v klasických fotbalových modrých šusťácích, útočník Jan Nezmar je výjimkou.
Před rokem si koupil špičkové lyže a jeho oranžová větrovka září na dálku.
"Nové běžky sice mám, ale samy nejedou, pořád se musí šlapat," zubí se Nezmar. O kousek dál už nadává na to, že v 10 hodin tratě ještě nejsou upravené. Jet se však musí bez ohledu na podmínky.
K běhu na lyžích se Nezmar dostal kdysi právě při zimní přípravě s Libercem. "Začátky byly krušné, dojel jsem na oběd jako poslední a hned jsem musel zase do stopy, žádný odpočinek," vzpomíná útočník na krušné začátky. Ale lyžování ho časem chytlo a dneska už chodí i ve volném čase.
Zatímco dřív museli fotbalisté Liberce denně urazit konkrétní určenou trasu, dnes dostanou jen stanovený čas. Za dvě hodiny tak někdo ujede 30 kilometrů, ale jiný třeba jen polovinu. Výkonnost hlídá sportester na ruce.
Modré partičky občas ve stopě poznávají ostatní lyžaři. Občas na ně pokřikují, jindy je zastavují.
Soustředění na lyžích někteří hráči jen přetrpí. Útěchou jim může být, že to další už bude v teple: na Kypru.
Škorpil: Na lyžích jsem padal po hlavě LiberecFotbalisté Liberce běhali po zasněžených kopcích, ale trenér Ladislav Škorpil se s nimi do stopy nepustil. "Mám už několik let umělé kyčle, takže pro mě lyžování už nepřipadá v úvahu, i když vím, že někteří lyžují do sta let a dokonce občas ve stopě i umřou," řekl Škorpil se sobě vlastní ironií. O náhradě za Bílka. Po náhradě za defenzivního záložníka Jiřího Bílka (který odchází do německého Kaiserslauternu) se musíme nejdřív podívat do vlastních řad. Protože pokud bychom chtěli někoho přivést, bude to stát peníze a vedení se bude ptát: Využili jste vlastních zdrojů? Tento post je u nás vlastní Gecovovi, hrál tam i Hochmeister, který se vrací z hostování.Mezi nimi proběhne konkurenční boj. Defenzivního záložníka by mohl hrát případně i Holeňák nebo Gebre Selassie. O přestupech. Neočekávám, že bude v přestupovémobdobí v našem klubu klid. Na přestupové dění platí nápis z kostela v Dobrušce: Bděte a modlete se, neb nevíte dne ani hodiny. V Liberci už jsem také zažil, že mi prodali útočníka Kincla na Žižkov v den, kdy jsme proti tomuto soupeři hráli. Divím se, že tenkrát (žižkovský manažer) Horník Kincla ještě v poledne nepřeregistroval, aby mohl hrát odpoledne proti nám. A po odchodu Jiránka jsem kdysi musel přeškolit Čapka na obránce – a v Liverpoolu jsme prohráli jen 0:1. O ekonomické krizi. Krize v pravém smyslu na nás nedolehla, protože klub se chová ekonomicky dnes jako před deseti lety. A my jsme vedeni k tomu, abychom byli každý dobrým hospodářem na svém pracovišti. O vhodnosti běžek pro fotbalisty. V Liberci je lyžařská příprava jaksi samozřejmostí, když se dá na hory dojet linkovým autobusem. Já jsem na lyžích letos s tímto týmem poosmé. Hráči navíc jen nelyžují, oni chodí na aerobik, běhat, plavat a podobně. Využíváme zkrátka všech prostředků ke kvalitnímu tréninku a změna prostředí také neuškodí. O lyžování. K lyžování mám kladný vztah. Když jsem byl před dávnými lety na vojně v Dukle Žamberk, zlomil jsem si na sjezdovkách klíční kost. Stalo se to v Žamberské kotlině, která je známá také motokrosařům. Najel jsem na hrbol a padal hlavou dolů a místo hlavy jsem nastavil rameno. O otužování. Každé ráno se sprchuju studenou vodou a už od sedmdesátých let jsem neměl problémy s rýmou. Tady v Jizerských horách je tak ledová voda, že mi to připomíná Vídeň, kde ji berou z Alp. Kdysi jsem na stadionu seděl po sauně nahý ve sněhu, tady na horách mě to taky láká, ale nemůžu, neb jsem přetěžován prací. Například v neděli za mnou dorazilo vedení klubu a jednali jsme od půl deváté ráno až do půl druhé. A to je pořádná šichta. O mistrovství světa v lyžování. Tou dobou už začíná jarní část ligy a my hrajeme první dvě kola venku, takže budeme mít svých starostí dost, aby nám soupeři nenakopali... Ale předem jsem se připravil na komplikace v dopravě, takže počítám, že budu jezdit z Hradce vlakem. Někdo se diví, že trenér Liberce a hradecký zastupitel by měl jezdit vlakem, ale i Karel IV. přece chodil mezi lid, aby poznal, jak žije. |
