Sigma je pro vás srdcovka, jenže není to první liga. Co rozhodlo?
Přesně tak, je to pro mě srdcovka, i když to není první liga, nabídky Bohemky si velice vážím, že mě oslovili a vzpomněli si na mě. Ale něco vevnitř mně říkalo, že bych měl ještě něco vrátit Olomouci, kde jsem naskočil do velkého fotbalu jako hráč a potom jsem tady i trénoval s trenérem Brücknerem. Byly to krásný roky. Udělám všechno pro to, abych Sigmě pomohl. Samozřejmě bude hodně záležet na hráčích, protože vždycky je to jenom o nich. Věřím, že by se to mohlo povést, ale říkám: Záleží na hráčích.
Olomouci jste před třiceti lety pomohl vykopat první ligu. Teď ji máte do ní vrátit jako trenér. Je to pro vás výzva?
Je to výzva. Tenkrát jsme tady první ligu vykopali dvakrát. Poprvé jsme hned spadli a pak se zase hned do ní vrátili. Věřím, že se mi to podaří teď znovu jako trenérovi. Takový jsem dostal úkol a jiný si sám ani nedávám.
Rozumím tomu, že Olomouc, kde žijete, a Sigma, kde jste toho hodně odvedl jako hráč i trenér, je pro vás srdcová záležitost, ale zvážil jste dobře i rizika? Za poslední rok jste pátým trenérem v klubu.
Ano, za dva měsíce můžu být pryč. To jsem zvážil, samozřejmě. Mohl jsem zůstat ve Znojmě, kde jsem měl teoreticky klid, dělal bych si svou práci, podmínky super, co se týká mé osoby, ale já jsem Znojmu řekl, ať už angažmá v Olomouci vyjde, nebo nevyjde - a já věřím, že vyjde - že vždycky, když budou potřebovat pomoct, mile rád se vrátím. Zažil jsem tam krásné dva roky.
Neustálé změny trenérů v Sigmě ukazuje na přešlapy klubu, na absenci koncepci. Co tomu říkáte?
Asi tam nebylo něco dobrého. Ale nebyl jsem u toho a nechci to kritizovat, rozebírat. To je věc jiných lidí. Myslím si, že někteří lidi měli až moc velké pravomoce. A vy víte, koho myslím.
Zdeňka Psotku. Chcete se k jeho práci v Sigmě vyjádřit?
Ne, ne, ne, ne.
Tak zpátky k vám. Vzal jste si den na rozmyšlenou. Bylo to složité rozhodnutí? Dělal jste si seznam pro a proti?
To ne, jsou tady kvalitní hráči, takže v tom nevidím problém. Je potřeba s nimi pracovat a hlavně je přesvědčit, že na to mají. Ale když jsem je viděl, jak někteří přistoupili k zápasu, tak to se musí změnit. Takhle by to dál nešlo.
Myslím, že vy jste toho zárukou. Umíte hráče pochválit, ale i pořádně spucovat. Legendární je už historka, jak jste mladému Kováčovi vlepil facku.
Ten, kdo si dovolí neodmakat zápas, u mě skončí. Mně nevadí hráči, kteří budou jezdit. Mně vadí hlavně hráči alibisti, kteří se schovávají. To úplně nenávidím.
Takoví, kteří i třeba kvůli strachu ze zodpovědnosti nejdou do nabídky, když by měli?
Přesně tak.
Nemáte obavu, jak moc se kádr Olomouc sestupem otřese?
Zatím si myslím, že moc se neotřese. Jediný, kdo je volný, je gólman Zlámal, kterému skončila smlouva. Jinak by měl kádr zůstat.
Někteří hráči však mají klauzuli, že v Sigmě zůstanou jen v první lize. O klíčového záložníka Martina Pospíšila stojí Jablonec...
Samozřejmě, to je další věc. Když přijde nějaká nabídka, tak to udělá každý klub, že prodá. Pospa má asi vyšší ambice, ale to má víc hráčů. Ale zase je vidět, že zájem je jenom o Pospíšila. To taky o něčem svědčí.
Máte představu, jak byste tým doplnil, třeba o hráče Znojma, které detailně znáte?
Je to otázka jednání. Ve Znojmě jsou velice šikovní kluci, typově podobní těm v Olomouci, když to srovnám. Ale o tom jsme se nebavili, protože tady je hráčů dost. Spíš by někteří ještě mohli odejít na hostování. Budou mít tak čtrnáct dní na to, aby mě přesvědčili, že prostě chtějí hrát a za Sigmu se rvát.
Předpokládám, že počítáte s navrátilci z hostování Jakubem Petrem, Michalem Vepřekem či Václavem Vašíčkem.
To je jasný. Jakub Petr prokázal, že je kvalitní hráč. Ale jelikož jsme se Sigmou domluvili v úterý večer, tak ještě nevím, jak má postavenou smlouvu.
Pro Znojmo je váš odchod velkou ránou. Byl jste klíčovým mužem v hierarchii klubu, měl jste na starost mnohem víc věcí, než jen trénování. Jak to vzali?
No jo, já vím, já vím, ale tohle je fotbalový život. Dostal jsem nabídky a já se chtěl taky po čtrnácti letech vrátit domů. Ze Sigmy jsem odešel v sezoně 2000/2001 a od té doby se toulám po vlasti české a slovenské. Ale zase je to pro trenéra výborná zkušenost. Zažil si to Petr Uličný a myslím si, že by si to měli zažít i někteří trenéři, kteří jsou Sigmy několik let, nechci jmenovat. Pak se rádi vrací domů.
Pak jsou vděční za to, co mají v Sigmě?
Ano, co mají doma. Ale to nebudeme rozebírat.
Vy jste musel být po sezoně dvakrát zdrcený. Spadlo jak Znojmo, tak Olomouc, kam byste zřejmě zamířil, i kdyby se zachránila.
Bohužel tohle se ve fotbale stává. Smutný jsem z toho konce byl hodně.
Ale zase jste získal renomé. Není pro vás paradoxní, že jste byl vyhlášený třetím nejlepším trenérem sezony, navzdory tomu, že Znojmo skončilo poslední?
Tak paradoxní to je, ale lidi viděli, že jsem ve Znojmě asi odvedl kvalitní práci. Vážím si toho. Galavečer v Praze byl příjemný. Seděl jsem vedle Víti Lavičky a fajn jsme si popovídali.
Bral jste Znojmo jako váš trenérský restart? S ním jste postoupil do první ligy, kde jste předtím chyběl deset let.
Určitě, ve Znojmě jsem si udělal jméno. V lize jsem předtím chyběl, ale krásné roky jsem zažil i v HFK Olomouc, se Žilinou jsem udělal titul. Nemůžu si stěžovat. I když byla i nepovedená angažmá, třeba ve Slovácku, kde jsem byl půlroku, protože se nám nepodařilo postoupit. Tak jsem skončil. Byl jsem u nováčka druhé ligy v Karviné - super dva roky. V Holici jsem byl čtyři roky a taky jsme hráli o postup do ligy. A skončili jsme na Bohemce. Kolem Bohemky se mi to pořád motá.
A tohle jsou všechno zkušenosti, které se vám budou v Olomouci hodit. Moc dobře víte, jak je odlišná první liga od druhé.
Hlavně je druhá liga bojovná. Je v ní hodně vyrovnaných mužstev. Postoupit je daleko horší, než se tam udržet. Bude to hodně těžké.
