Zatímco po loňském sestupu do druhé ligy fotbalisté Zlína mluvili o jednoznačném cíli okamžitě se vrátit mezi českou elitu, trenér Marek Kalivoda, který se týmu ujal letos v létě, mluvil před sezonou mnohem opatrněji.
Páté místo s tříbodovou ztrátou na postup, které zlínské Tescomě patří po podzimní části, tak Kalivoda celkem bere.
"Tím spíš, že pohárová prohra na hřišti divizního Vyškova těsně před začátkem soutěže byla pro mě velkým vykřičníkem. V ten moment si člověk říkal: Ježkovy zraky! Jsem zvědavý, jak to s námi bude vypadat dál v soutěži. Ale hráči mě potěšili, že jsme pak sezonu rozjeli jiným směrem," říká Marek Kalivoda, který má v šestatřiceti letech za sebou první půlrok v pozici hlavního kouče profesionálního týmu.
Jaké cíle od vedení klubu jste měl pro podzim stanovené?
Byly samozřejmě nižší než v sezoně předcházející vzhledem k velkému počtu hráčů, kteří odešli. Počítali jsme s tím, že bychom mohli být v lepším středu tabulky, kolem šestého sedmého místa. Prioritou ale opravdu bylo, abychom do týmu zapracovali mladé kluky a ty, kteří nedostávali tolik příležitostí.
Páté místo vypadá jako dobrá výchozí pozice pro jarní boj o postup. Ale nemrzí vás, že na tom nejste ještě líp?
Trošičku ano. Pokud by mi někdo o takovém umístění řekl před sezonou, byl bych spokojený nadmíru. S ohledem na vydařený vstup do sezony jsme ale cíle během podzimu mírně upravili a vím, že jsme bodů mohli mít ještě o malinko víc. Pak bychom na tom byli o dvě tři příčky lépe. Pocit je smíšený, ale převládá dobrý pocit z toho, že noví kluci, kteří do mužstva přibyli, tak nezklamali. Tým má předpoklady k dalšímu zlepšování a šance na postup je hodně otevřená.
Předpokládám, že obavy jste měl, jak si s odpovědností poradí vaši mladí útočníci. Vždyť nejstarším z nich byl jednadvacetiletý Poznar.
Velkou neznámou byl celý tým. Tím spíš, že u spousty soupeřů se těžko dopředu odhadovala kvalita. U našich útočníků mě hodně těší, že zejména Tomáš Poznar vyvrátil ty negativní předpovědi, že budeme hrát bez útoku. Se svými pěti brankami je druhým nejlepším střelcem družstva hned za Romanem Dobešem. Tím, že Tomáš nastupoval pravidelně, šla jeho výkonnost nahoru. A potenciál ke zlepšení ještě stále má, stejně jako náš druhý útočník Martin Bačík.
Jak hodnotíte vaše skóre 20:20 dosažené v patnácti zápasech?
Samozřejmě, že bych chtěl mít jiná čísla. Branky, které jsme obdrželi, byly občas jako ze silvestrovského pořadu. Takové situace v tréninkovém procesu těžko nacvičíte, nás teď navíc individuálních chyb postihlo až moc. No a střelecká potence souvisí s tím, že mužstvo se tvoří teprve krátce. Herní projev i počet vypracovaných šancí byly v pořádku, horší už to bylo s proměňováním. Na tom musíme pracovat i dál. Ale předpokládám, že mladí kluci časem rutinu v zakončení dostanou.
Co vidíte jako největší pozitivum celého zlínského podzimu?
Především herní projev, kterým jsme se prezentovali po celou podzimní část. Je založený na bojovnosti, zápasy nikdo neodchodil. Myslím si, že hlavně v domácím prostředí jsme fanouškům svými výkony dělali radost. No a s tím souvisí i má poklona zlínským divákům. Jeden zaměstnanec, který v době nedávné z klubu odešel, nám prorokoval, že na nás bude chodit pět set diváků a my budeme hrát desáté dvanácté místo. Jsem rád, že se to nepotvrdilo. Naše průměrná domácí návštěvnost 2 200 diváků je ve druhé lize nejvyšší. Třetím pozitivem je, že jsme stále ve hře o postup, což rozhodně nebylo samozřejmostí.
Zavládlo ve vás větší zklamání po zbytečném vypadnutí z poháru s divizním Vyškovem, nebo po jasné domácí prohře 1:4 s Jihlavou?
Ani jeden z těch zápasů nebyl příjemný. Ale největší podzimní negativum vidím v našich výkonech venku, kam jsme nedokázali přenést hru, která nám je vlastní doma. Vyšlo to jenom dvakrát, v Sokolově a ve Varnsdorfu, kde jsme podali výborné výkony a také jsme tam zvítězili.
Už vám vedení klubu oznámilo cíl pro jarní část? A jaké hráčské změny s tím budou souviset?
Zatím je brzo, po konci podzimu jsme ještě takto konkrétní debatu nevedli. Já bych samozřejmě velice rád pokračoval s tímto perspektivním mužstvem. Ale pokud budou cíle nastavené tak, že půjdeme za postupem, bude to chtít aspoň na dvou postech posílit dvěma o něco zkušenějšími hráči. V bojích, které budou náročnější na psychiku hráčů, to bude potřeba. Dva zápasy na konci podzimu s Hlučínem a ve Znojmě, které byly z tohoto pohledu hodně těžké, totiž ukázaly, že kluci logicky ještě nemají na to, aby tyto zápasy dotáhli k výhře. V bitvě o postup ale i takové zápasy budeme muset na jaře zvládnout.
Na konci podzimu se zdálo, že druhé Vlašimi dochází dech. Kde vidíte nyní největší favority?
Myslím si, že Dukla Praha po určitém odskočení na čele tabulky bude horkým favoritem na postup do první ligy. Pak je tam skupinka pronásledovatelů Jihlava, Viktorka Žižkov, Sokolov. A doufám, že tam budeme patřit i my.
