Jiří Dvořák je šéfem všech lékařů FIFA a dost možná bude jediným Čechem na mistrovství světa, které přesně za 200 dní začne v Jižní Africe.
"Fotbal pořád potřebuje čistit. Představte si, že někdo zraní Messiho z Barcelony. To je přece zločin proti fotbalu. Messi je naše bejby, poklad, umělec. Stejně jako Cristiano Ronaldo. Takoví hráči se musí chránit," říká elegán s dlouhou patkou a zlatým odznáčkem FIFA na klopě.
V Česku ho zná málokdo, mezi šéfy světového fotbalu každý. Před 61 lety se narodil v Hulíně, medicínu začal studovat v Praze, dokončil ji v Curychu jako emigrant z roku 1968. Dnes je uznávanou kapacitou.
Máte recept na to, aby ve fotbale ubylo zraněných?
Nejlepší recept má Pavel Nedvěd. Od 12 let dělal jednoduché cviky při rozcvičení na koordinaci, rychlost nebo svalovou rovnováhu a je příznačné, že spoustě zranění předešel.
Ale tvrdým faulům se nevyhnul.
To ho ovšem museli opravdu trefit. Jako se to stalo 22. února 2005 na Realu, kdy dostal ránu do hlavy.
Jiří DvořákŠéf lékařského týmu u Světové fotbalové federace, jeho funkce zní FIFA Chief Medical Officer. Rodák z Hulína emigroval v roce 1968, žije v Curychu, má čtyři děti. Občas mu do rozhovoru padne hanácké nářečí, jindy zase německé či anglické slovo. Profesor na curyšské univerzitě. Miluje windsurfing a vodní lyže. V neděli slaví 61. narozeniny. |
Vyprávěl mi to, mám dobrou paměť. Nebo v semifinále Eura proti Řecku, kdy si zranil meniskus. V moderním fotbale je spíš rarita, když hráč projde kariérou bez operace.
Vy tomu chcete předcházet systémem cviků "11 plus". Povede se vám to?
O tom jsem přesvědčený. Chtěli jsme s tím jít především mezi mladé a amatéry, kterých běhá po světě přes 250 milionů. Do profesionálů jsem se nechtěl montovat, protože jsem měl pocit, že mají takovou péči, že bych překážel. Ale Pavel mě vyvedl z omylu. Když u mě na klinice v Curychu uviděl plakát s cviky, hned ukazoval: Toto dělám, to taky, to taky.
Nedvěd bývá nevyzpytatelný. Bylo těžké ho pro ten projekt získat?
Trvalo mi to zhruba půl minuty. Jel jsem autem, zavolal mu, představil to a on souhlasil. Medicína má k fotbalu úplně jiný přístup, je to věda, která chce pomoci, ne komerce. S Pavlem to byla trefa. Zrovna končil s kariérou, cviky dělal odmala a ještě nosil jedenáctku.
Nedvěd pak na kongresu v Curychu rozcvičil sál plný lékařských kapacit z celého světa. Bylo to až úsměvné, jak se pánové v letech a v nažehlených oblecích hýbali podle něj.
A já cítil zadostiučinění, že se to povedlo. Víte, je to na první pohled triviální záležitost, ale my jsme lékařskými a vědeckými výzkumy dokázali, jak nesmírně to pomáhá.
Nevysmívají se vám občas profíci?
Ať se smějí, když nevěří, nám se jedná o masu, o mladé. U nich je potřeba, aby správně trénovali. Řeknu příklad. Ve středu za mnou přišel pan Blatter, šéf FIFA, a povídá mi: Jiri, to by ti udělalo radost. Byla za mnou delegace z Ázerbájdžánu a přivezla mi plakát s tvými cviky, přeložený do jejich jazyka. Skvělé! Když systém cviků rozšíříme do celého světa, fotbal bude zdravější.
Tomu věříte?
Je to vědecky dokázáno. Proto jsme 15 let nemluvili, ale pracovali. Jsem přesvědčený, že se nám díky tomu podaří frekvenci zranění zredukovat za příštích 10 let na polovinu.
Profesorův listopad"Je to trochu frmol," říká s úsměvem Jiří Dvořák, šéflékař FIFA, a vytahuje z tašky diář s nápisem November. 1. listopadu – Lausanne Jednání Mezinárodního olympijského výboru |
Neřekl bych. Pan Blatter, tehdy sekretář FIFA, znal mé vědecké práce, ve kterých jsem se zabýval hlavně páteří. Hned se mě zeptal: Co by věda mohla udělat pro fotbal, aby se zlepšil? A tehdejší šéf Joao Havelange mi dal jednu dobrou radu: Nesmíš jít do technologické medicíny, mysli na 250 milionů lidí, kteří nemají takové možnosti, kde široko daleko není třeba rentgen. Měl pravdu, proto jsme vytvořili program, ke kterému potřebujete jen ruce, hodinky, metr, míč a nějaký špagát (cviky z programu "11plus" najdete na webové adrese f-marc.com/11plus/index.html).
Zranění jsou v posledních letech noční můrou české reprezentace. Šmicer, Baroš, Koller, Rosický... Všechna esa přišla o velké šampionáty. Je za tím špatná prevence?
Nevím, o jejich problémech mám příliš málo informací, ale obecně se dá říct, že hráči velice často nemají dostatek času na správnou rehabilitaci. Podceňují ji. Drobné zranění? No a, jede se dál. Ale neuvědomují si, že se tělo vzepře a problém se znásobí. Pak je tu problém s léky, které se konzumují po kilech. Pokryjí bolest, jenže trable nevyřeší. Pamatujete, jak se na mistrovství světa v Německu zřítil k zemi Jan Koller?
Jistě, v prvním zápase proti USA, na konci první půle. Pro Čechy se v tu chvíli zhroutil celý šampionát.
Já stál tehdy u hřiště a lítostivě si říkal: Hochu, kdybys správně a pravidelně cvičil, nestalo se ti to. Koller běžel s míčem, nikdo ho neatakoval a cvak. Zadní stehenní svaly a břišní úpony jsou velmi náchylné, když nejsou na zátěž správně připravené.
Při jakých faulech hráči nejvíc trpí?
Zakázali jsme třeba tackling zezadu, čili nebezpečné skluzy na achilovku. Červené karty se dávají taky po skluzech ze strany na kotníky a šílené jsou skluzy zepředu, kdy hráč jede jako na saních s oběma nohama napřed. Vyloučit a dlouhý distanc!
Třeba v Anglii, kde se hraje nejlepší fotbal, přitom fanoušky drsné skluzy baví. Lidé ocení bojovnost a důraz.
Ne, nebezpečné skluzy se musí nekompromisně trestat. My přece musíme chránit technické hráče. Koho bude fotbal bavit, když třeba Messi, Ronaldo nebo Fabregas budou kulhat? Fotbal nesmí jít směrem, že bude ještě rychlejší a fyzicky náročnější, musí v něm být víc krásy.
Chrání rozhodčí hráče dostatečně?
Ne, musíme je podpořit ještě víc. Rozhodčí stojí pod neuvěřitelným tlakem, kolikrát si netroufají hru přerušit, zasáhnout do ní, ale prostě musí. FIFA je jejich garantem. Když budou za surové zákroky padat citelné tresty, hráči se to odnaučí a těžkých zranění nejméně o 20 procent ubude. To je vědecky dokázané.
Třeba údery loktem v hlavičkových soubojích ovšem nevymizely, i když jste je chtěli potřít. Co s tím?
Chce to čas. Ani na šampionátu v Jižní Africe se nebude váhat ani vteřinu. Loket do tváře znamená vyloučení a trest. To se nesmí přehlížet. Biomechanické studie potvrdily, že jsou to údery srovnatelné s direktem od boxera. Poškozuje se hlava, mozek, lícní kosti. Jako kluk jsem taky hrál fotbal a tehdy se přece skákalo s lokty u těla. Znovu musíme donutit trenéry, aby kluky učili skákat přirozeně, ne s vytrčeným loktem.
V prosinci chcete představit svůj dosud největší projekt. Prozradíte víc?
Jmenuje se Football for Health – Fotbal pro zdraví. Chceme využít neobyčejné popularity fotbalu v Africe, abychom přes něj naučili děti žít zdravě. Miliony jich žijí ve slumech, v ghettech mezi špínou a nemocemi. Trpí a fotbal jim může pomoci.
Jak?
Pomocí 11 prostých sdělení. FIFA je v těch zemích respektovaná podobně jako náboženství, proto do toho projektu vložím veškerou svou energii. Mám podepsaný příslib od 11 světových hvězd, že pomůžou. Messi, Henry, Eto’o, Essien, Buffon, Puyol, Brazilka Marta...
Pořád nechápu, jaká bude jejich role.
(Profesor Dvořák zapíná laptop a ukazuje projekt, o němž se svět dozví až za dva týdny). Všechny děti v Africe milují fotbalové hvězdy a hrají si na ně. My jim během 11 týdnů přes 11 hvězd předáme 11 důležitých messages. Nenásilně, jen tak mimoděk. Děti budou trénovat, kopat si a pak uslyší: Umyj si ruce. Pak zase: Nepij špinavou vodu. Nebo: Nezapomeň na síť proti malárii. Prostě banální věci, které však nedělají. První zpráva zní: Hraj fotbal. Druhá: Respektuj dívky a ženy. Třetí: Chraň se proti AIDS... Každou zaštítí jedna hvězda. Jsem si jistý, že díky tomu vyléčíme kus Afriky. Fotbal je prostředkem, jak udělat svět lepším.
Takže vy jste vlastně misionář?
Ne, nedělejte ze mě misionáře, to rozhodně nejsem. Misionář mluví o víře, já mluvím o vědě, což je velký rozdíl.
