Český tým prošel jednou ze dvou skupin závěrečné fáze šampionátu bez ztráty bodu, nechal za sebou Jugoslávii, domácí Finsko i Ukrajinu a šel do finále. "Hlavně první výhra nad Jugoslávií 1:0 nás dostala do pohody. Jugoslávii totiž každý pasoval na finále," popsal Laštovka. V bitvě o zlato s Polskem byl stav dlouho na vážkách, v závěru se však prosadil dvěma góly soupeř a vyhrál 3:1.
"Velká škoda. Poláci hráli skoro polovinu zápasu v deseti a my jsme zahodili řadu gólových šancí," litoval Laštovka, jenž už finále s Polskem, také prohrané, jednou okusil. Před třemi lety se totiž střetly téměř totožné výběry obou zemí na evropském mistrovství šestnáctiletých. "Moc jsme toužili po odplatě, ale nevyšlo to."
Jablonecký hráč patřil ke stálicím Fitzelova výběru, na svém oblíbeném pravém kraji obrany odehrál všech 360 minut. Finále mu však málem uteklo. "Podvrtl jsem si kotník a ještě tři hodiny před začátkem se nevědělo, jestli nastoupím. Ale já jsem za každou cenu chtěl hrát a v zápase jsem na to zranění úplně zapomněl," přiznal.
Oslavy stříbra prý moc bouřlivé nebyly. "Spíš převládalo zklamání, že nám titul utekl. Padlo pár piv a šlo se spát. Každý už se těšil domů, protože to bylo dlouhé," vyprávěl Josef Laštovka, kterému po prohraném finále ve Finsku udělali v neděli po telefonních linkách obrovskou radost spoluhráči z FK Jablonec 97, k nimž se už včera na tréninku připojil. "Výhra nad Hradcem 5:1 je super. Teď to musíme potvrdit v pátek proti Slavii. Vždyť vedeme tabulku," culí se.