Dva góly a jedna gólová přihrávka, to byl Kučerův zápis v sobotním utkání proti Blšanům. On byl střeleckým hrdinou. Příště ovšem třeba nastoupí v obraně.
Těžko říci, kde se v Kučerovi fotbalová přizpůsobivost vzala. Možná v dětství v rodných Viganticích. Na vesnici kluci vždy zkusí více sportů, od lezení po stromech až po utíkání před sousedy s jablky pod trikem.
"Trenér si mě vždy zavolá a řekne, kde budu hrát. Já s tím souhlasím a jdeme na hřiště," říká Kučera.
V této sezoně hrál na kraji, ve středu obrany, zkusil si středního záložníka a v posledních zápasech hraje na levém kraji. Zaskakuje za zraněného Urbánka.
V sobotu byl králem utkání a Olomouc se po vítězství 3:0 posunula už na třetí místo v tabulce. "Mým cílem je vždy pomoci týmu. Kde hraju, není důležité, i když třeba střílet góly je dobrá zábava, takže v záloze se cítím dobře."
Není žádný velký kanonýr, dva góly v lize dokázal vstřelit jen Teplicím a Bohemians. "A asi dvakrát na tréninku," připomíná se smíchem. Hattricku se zatím nedočkal.
Jako jeden z pilířů mužstva v minulé sezoně chodil ze hřiště často zklamaný. Sigma hrála mizerně a v lize myslela pouze na záchranu. Od července má zatím důvody k úsměvu. Olomouc hraje o špici tabulky a devětadvacetiletý kapitán zatím na hřišti nechyběl ani minutu.
"Už patřím mezi starší hráče. Právě my musíme mladým pomoci, když se nedaří. Zatím to vychází."
