Pak putoval po hostováních, nejprve v Ostravě, pak na Dukle. Další šanci v mistrovské Plzni dostává až teď, to už jako autor devíti prvoligových branek. Pět z nich dal na podzim za pražskou Duklu. A teď věří, že se prosadí i do kádru obhájce titulu z Viktorie. „Už nejsem žádný vyjukaný šestnáctiletý kluk,“ líčí, v v čem se nejvíce změnil. „Budu makat naplno v přípravě a snad se prosadím,“ věří Krmenčík.
Jaké jsou vaše dojmy z toho, že jste zpátky v Plzni?
Jsem tady po třech letech a ani to tady nepoznávám. Chci si to hlavně užít a dokázat, že mám na to, abych bojoval o svoje místo. Uvidíme, jak to dopadne.
Vedení klubu i trenér věří, že byste se právě vy mohl chytit. Jak se to poslouchá?
Mluvil jsem s panem Šádkem. Vím, co se ode mě čeká. A bude jenom na mně, jak se s tím poperu. Moje srdce patří Plzni. Chci hrát za klub, kde jsem vyrůstal.
Jenže to byste musel vytlačit někoho z trojice Ďuriš, Mahmutovič, Holenda...
Je mi jasné, že jsou to velké osobnosti, ale já se o svoji šanci poperu. Udělám všechno pro to, abych v kádru zůstal.
Cítíte, že by se to mohlo povést?
Sami vidíte, že je v Plzni obrovská konkurence. Neříkám, že naskočím hned od první minuty, budu rád za každou šanci. I kdybych měl starty sbírat po desítkách minut...
Takže kdybyste měl zvolit mezi náhradníkem v Plzni a základní sestavou na Dukle, zvolíte tu první variantu?
To zase neříkám, ale o svoji šanci budu bojovat. Dukla mi dala šanci, to hostování mi pomohlo. Jsem jí zato vděčný, i panu Kozlovi.
V čem jste se podle vás nejvíc změnil?
Už nejsem tak vyjančený, posbíral jsem nějaké zkušenosti. Měl jsem možnost zahrát si s Patrikem Gedeonem, to mi hodně dalo. Nějaké góly jsem taky dal. Teď chci vedení Viktorky dokázat, že mám na to, abych se prosadil i tady. Už nejsem vyjukaný šestnáctiletý kluk.
Jak jste Plzeň sledoval?
Asi jako každý. Viděl jsem, že v Evropě se jí tolik nedařilo, ale v lize jasně dominovala před Spartou.
Už před vaším odchodem z Plzně byl u týmu trenér Krejčí, i když tehdy jako asistent. Může být výhodou, že vás zná?
To teprve uvidíme. Všechno to bude na mně, jestli se do kádru probojuju. Jdu do všeho na sto procent, góly chci dávat i na tréninku. Snad se mi ta snaha vyplatí.
Jaké vůbec bylo přijetí v plzeňské kabině?
Většinu kluků tady znám, i když spíš jako soupeře. S Davidem Štípkem a Matějem Končalem jsem hrál v dorostu, Honzu Baránka znám zase z působení v Ostravě. Je paráda, že jsme se tady zase potkali a můžeme si spolu ťuknout. Na úvodním tréninku jsme se dokonce při bagu sešli v jedné partě. V kabině je sranda.
