"Je lepší, kdyby musel hráč po žluté kartě na čas opustit hřiště, než aby se karty sčítaly. Zatímco vítěz je trestán, poražený může mít karet, kolik chce."
Trenér francouzské reprezentace měl vždycky spoustu odpůrců, kritizovali ho po každém zápase, po každém rozhodnutí.
Teprve po vyhraném čtvrtfinále s Brazílií se dočkal chvály.
Astrologie, fotbal, divadlo
Jaký Domenech je? Zvláštní. Intelektuál, který se zajímá o umění a hraje v amatérském divadle. V karikaturách ho zesměšňují kvůli tomu, jak se nechává ovlivňovat astrologií. Údajně kvůli hvězdám nepozval na šampionát krajního záložníka Pirése, který se narodil ve znamení Štíra a pro červen měl špatný horoskop.
Anebo to bylo kvůli tomu, že Pirés dřív chodil s jeho ženou, jak se traduje po Francii?
Kdo ví, čtyřiapadesátiletý Domenech o tom nemluví, stejně jako o zdravotním stavu hráčů. "To je lékařské tajemství," opakuje, když se někdo zraní.
Sice osmkrát reprezentoval Francii, v Lyonu platil za nekompromisního obránce, ale žádné velké triumfy za sebou nemá. Jako trenér reprezentace do 21 let skončil těsně před vrcholem. Ve finále mistrovství Evropy 2002 prohrála Francie penaltový rozstřel. V brance soupeře tehdy zářil český čahoun Petr Čech.
Možná i proto dal Domenech své dceři před dvěma lety jméno Victoire – vítězství.
Jak "přemluvil" Thurama
Na kritiku reaguje navenek chladně, jako by se ho vůbec netýkala: "Kdybych se řídil podle toho, co se píše v novinách, musel bych se zbláznit nebo hrát fotbal s patnácti hráči."
Pravda je, že postup do semifinále je pro chlapíka se šedivými rozcuchanými vlasy obrovské zadostiučinění. Před šampionátem mu věřil málokdo, teď je téměř jisté, že u národního mužstva zůstane nadále. I hráči mu začali důvěřovat.
"Je to moudrý muž, který nás může přivést na vrchol," prohlásil zkušený obránce Lilian Thuram. Přitom právě on byl na Domenecha dlouho naštvaný. Může za to historka, která francouzského trenéra přesně vystihuje. Dělá si, co chce.
Loni v létě, když reprezentace vrávorala v kvalifikaci, vracel se jako spasitel na pomoc kapitán Zidane. A trenér povolal na přátelský zápas s Pobřežím slonoviny i Thurama, který návrat pouze zvažoval. Nominoval ho proti jeho vůli a spoléhal, že Thuram neodmítne.
Neodmítl, výrazně zpevnil defenzivu, ale s trenérem začal víc komunikovat až nyní.
Loajální náfuka
Anebo skandál s nominací. Na zámeček Clairefontaine se sjeli reportéři z celé Francie, aby se dozvěděli, jakých 23 hráčů Domenech vybral na šampionát. Místo vysvětlení kouč jenom přečetl jména. Víc nic. Ani slovo. Zvedl se a odešel.
A za pár hodin mluvil v přímém přenosu exkluzivně pro telefonní společnost FT. Pouze v mobilu se mohli lidé dozvědět pravdu o nominaci. A Domenecha navíc zpovídala jeho vlastní žena, moderátorka z televizní stanice M6.
Byl z toho skandál, po kterém se trenér musel omluvit. Takové věci se však ve Francii nezapomínají. Než postoupil do semifinále mistrovství světa, tvrdili o Domenechovi novináři, že je to loajální náfuka.
Teď vynechávají slovo náfuka.
Bez oddanosti ke svazovému vedení by se Domenech nikdy nemohl stát trenérem Francie.
Jenže kdyby nebyl loajální, Francie by možná letos neprošla až před bránu finále.