Nyní budou mladí fotbalisté čekat, jaké tři soupeře jim v další skupině určí los. Z ní na šampionát do Belgie postoupí jen vítěz.
Turci byli opravdu lepší?
Především byli vyspělejší. Prohrávali jsme osobní souboje. Jejich hra se už blížila mužskému pojetí, zatímco my jsme spíš stále předváděli dorostenecký fotbal.
Čím to bylo?
Jejich dvě opory hrají v Německu za mužské týmy. Ostatně deset Turků už působí ve vyspělých zahraničních klubech, kde nastupují i za muže. Mají jiné návyky. My jsme v obraně chvílemi působili naivně.
Vy jste měli dva legionáře, brankáře Štěcha z West Hamu United a obránce Štěpánka z Hamburgeru SV. Obstáli?
Štěch chytal výborně, ale v utkání s Turky se zranil. Na Štěpánkovi se zřejmě podepsalo, že před třemi týdny odešel do Hamburku a zatím moc nehrál. Nebyl v pohodě.
Bylo výhodou, že jste kvalifikační skupinu odehráli doma?
Ne. Hráči byli mnohem svázanější. Cítili velkou zodpovědnost.
Co mužstvo potřebuje k tomu, aby v další fázi kvalifikace uspělo?
Musíme hledat odolnější typy hráčů. Přípravné a kvalifikační zápasy jsou přece jen jiné. Když o něco jde, hráči se dostávají pod tlak a těžko se s tím vyrovnávají.
A máte vůbec kde hledat?
To je velký otazník. Už přemýšlím o dalších hráčích, ale musím přiznat, že moc jich není.
Dá se říct, že výchova fotbalové mládeže v Česku stagnuje?
To ne. Ale ani nemohu říct, že máme vynikající mládež. Jednou za čas přijde výsledek, ale vybrat kvalitní mladé fotbalisty je stále těžší, i když tady máme řadu výborných mládežnických trenérů.
