Po prosincovém odchodu ze Sparty, která už o něj nestála, byl od ledna volným hráčem. Jednal s Českými Budějovicemi, ozvala se mu Jihlava.
"Ale když mi přes víkendy ty Budějovice definitivně padly, byl jsem zklamaný, rezignovaný. V pondělí ráno jsem přišel za panem Paskou a řekl mu, že končím. Už žádná první nebo druhá liga."
Paska o všem informoval jihlavského klubového šéfa Františka Vaculíka, který však na snahu získat Blažka nerezignoval a požádal o další schůzku. "A nakonec jsme se dohodli," poznamenal devětatřicetiletý gólman.
Čím vás Jihlavští zlomili?
Nešlo ani tak o smlouvu, tu jsme řešili už předtím. Ale spíš o ubytování a dojíždění. Chtěl jsem to mít jinak, než mi Jihlava nabízela. A pak když s těmi lidmi mluvíte víckrát, jste si i blíž. A navíc já od nich cítil, že o mě opravdu stojí.
Smlouvu podepíšete na rok. Ale co když se Jihlavě jaro nepovede a na vytoužený postup do první ligy nedosáhne?
Takhle naše domluva nestojí. V létě si sedneme a řekneme si, co dál. Co Jihlava přináší mně, co já Jihlavě. Už mi není dvacet, ale letos mi bude čtyřicet a nemůžu vědět, co se mnou udělá dojíždění. Z baráku to mám kolem sto třiceti kilometrů. Sice tam budu i přespávat, ale taky občas potřebuju být doma. A třeba mi po půl roce řeknou, že už to není ono, že na to nemám. A tak by ode mě mělo být už vzhledem k věku férové na takovou dohodu přistoupit.
Ale vy si určitě nemyslíte, že byste na druhou ligu mít neměl?
Nebudu tajit, že když jsem musel ze Sparty odejít, tak jsem byl zdravě naštvaný a sám pro sebe jsem si řekl, že to ještě nezabalím. Že chci ještě chytat.
A dokázat Spartě, že se spletla?
To zas ne. Nemám důvod cokoli dokazovat Spartě ani nikomu ze Sparty. Dokazovat jim, že se spletli, nebo že udělali chybu. Nad tím by mohl uvažovat jen blázen. Svou práci jsem tam přece odvedl.
Ve Spartě jste chytal s dvěma přestávkami dvanáct let a byl jedničkou. Budete brankářem číslo jedna i v Jihlavě? Mluvili jste o tom?
To s vámi nikdo vůbec neřeší. Ani ve Spartě to tak nebylo.
Zjistil jste si, kdo jsou vaši noví spoluhráči?
Hraje tam například Marek Jungr, který byl ve Spartě. Znám se s Tomášem Sedláčkem. A taky vím, že je tam Lukáš Vaculík. Jeho táta, šéf klubu, mi říkal, že tenkrát, když hrál za Boleslav, tak mi dal dva góly. Ale myslím si, že se seznámím rychle se všemi, v tom není problém.
Znáte i druhou ligu, kterou jste chytal v letech 1997 až 1999 za Bohemians 1905. Jak na ty časy vzpomínáte?
Tenkrát to byla pěkná divočina. Většina týmů byla z Moravy a když jsme tam jeli, hlavně k zápasům k Ostravě, tak už jsme v Brně dva nula prohrávali. Ale druhý rok jsme to zvládali mnohem líp, už po podzimu jsme měli velký náskok a nakonec postoupili.
O postup bude bojovat i s Jihlavou. Lze radost z postupu do ligy srovnat například s ligovým titulem?
Co si pamatuju, tak tenkrát jsme poslední zápas hráli doma a užili si to. Pro kluky, kteří dlouho hrají druhou ligu, může být postup srovnatelný s titulem. Já zažil obojí a pro mě je vyhrát ligu víc.
