K národnímu mužstvu se připojil ve středu večer. Než začal mluvit o fotbale, stručně se vrátil k radostné rodinné události.
"Proč jsme rodili v Istanbulu? Našli jsme tam natolik dobré podmínky, že jsme se prostě rozhodli pro tamní porodnici. O Terezu bylo skvěle postaráno a k porodu jen můžu říct, že to bylo něco neskutečného," uvedl novopečený otec. "Teď za manželkou přiletí její rodiče, takže sama nezůstane."
Také Baroš kvituje, že v národním mužstvu jsou dva skvělí navrátilci.
Po vleklém zranění se do reprezentace po roce a půl vrátil Tomáš Rosický a po čtrnáctiměsíční pauze přiletěl týmu pomoci Jan Koller, který se loni po evropském šampionátu reprezentace vzdal.
Na Kollera se Baroš moc těší
"Jak to bude s Tomášem Rosickým, to se uvidí, ale já jsem přesvědčený, že k sobotnímu zápasu připravený bude. To Honza Koller má návrat jednodušší. Výbornou formu prokazuje v Rusku a jistě nám hodně pomůže."
Podle Baroše přinese Koller do mužstva to, co mu poslední dobou chybělo.
"Honza je nejen vynikající střelec, ale dokáže vyhrávat souboje a z těch sklepávaných míčů těží útočníci vedle něj. Jestli s ním v útoku nastoupím já, tak už se na to moc těším. Vždycky jsem říkal, že takový bijec vepředu mi vyhovuje. Navíc on je strašně cenný jak při útočných, tak při obranných standardních situacích."
Při dnešním dopoledním tréninku si ale Baroš souhru s Kollerem moc neoživil.
"Skoro jsme se na hřišti nepotkali, protože jsme hlavně nacvičovali standardky a hráli bago," vysvětlil Baroš. "Ale to vůbec nevadí, já moc dobře vím, co od Honzy na hřišti můžu čekat."
Jedeme se poprat o vítězství
Baroš nekalkuluje, jaký výsledek v sobotním duelu na Slovensku by český tým ve hře o postup na světový šampionát do Jihoafrické republiky udržel.
"Nic nepropočítávám. Jedeme se prostě do Bratislavy poprat o vítězství, nic jiného nás nezajímá," pokračuje Baroš. "A jaký výsledek bych bral? Když budeme celý zápas jen bránit a vyhrajeme jedna nula, budu moc spokojený."
Sedmadvacetiletý útočník se v těchto dnech cítí silný.
"Mám za sebou porod, vyšel nám začátek ligy s Galatasarayem, góly dávám, nový kouč Rijkaard vnesl do naší hry systém. Takže jsem v pohodě a na ty Slováky se těším," říká nejlepší střelec minulého ročníku turecké ligy.
"Ale pořád si myslím, že k úplné spokojenosti bych těch branek mohl dávat ještě víc. Že by pro mě tahle sezona mohla být ještě úspěšnější. A začít by to mohlo už teď v národním mužstvu."
Na tlak jsme zvyklí z klubů
Před utkáním se Slováky žádný abnormální tlak Baroš nepociťuje.
"Na velký tlak jsme všichni zvyklí z klubů. Spíš se ozve taková ta zdravá nervozita, která ale přichází s každým zápasem, to prostě k fotbalu patří."
K samotnému duelu poznamenává: "Hlavně se v začátku nesmíme nechat strhnout k nějaké nepředloženosti. Aby nás třeba v desáté minutě nepotkala červená karta, aby prostě někdo zbytečně nevyletěl."
"Když to dokážeme a vyhrajeme, bude to důležitý krok k postupu. Ale kdybychom prohráli, kvalifikace by pro nás vlastně skončila. Jenže já věřím, že neskončí."
Pokud by se Barošovi podařilo v sobotu vstřelit dva góly, dostal by se v historické tabulce českých reprezentačních kanonýrů na druhé místo za Kollera (55 branek) a o gól před Antonína Puče (34).
"Takhle neuvažuju. Když dám dva góly a tři dva prohrajeme, budou ty góly k ničemu, pro mužstvo nebudou znamenat vůbec nic. Jak říkám, a klidně vyhrajem jen jedna nula, góla ať dá kdokoli a bude to v pořádku," pokračuje Baroš.
Mluvit se na hřišti moc nemůže
Útočník se také zmínil o poněkud složitější domluvě přímo v sobotním utkání.
"Na hřišti si nemůžete domlouvat různé signály a herní varianty, když vám protihráči rozumějí. O to důležitější je taktická příprava a chvíle v kabině. Všechny ty komunikační signály se musí domluvit opravdu důkladně. Když si pak na trávníku něco ukážete, všichni spoluhráči musí vědět, co bude následovat."
Dvaatřicetiletý obránce Marek Jankulovski se nechal slyšet, že pokud český tým v Bratislavě prohraje, tak že s reprezentací končí. A co Milan Baroš?
"Mně je sedmadvacet a když o mě bude zájem a budu zdravý, reprezentovat chci," uzavřel čtyřiasedmdesátinásobný český reprezentant."
