V úvodu podzimu sice Daniela Koláře přibrzdilo zranění kolena, ale teď už je opět v plné síle a neodmyslitelně patří do základní sestavy plzeňské Viktorie. Minulý týden si zahrál i v kvalifikaci o MS za reprezentaci v Itálii. V pátek s Libercem to byl právě on, kdo poslal v osmé minutě plzeňskou Viktorii do vedení. Ta ale nakonec brala jen bod za remízu 1:1.
Teď už ale všichni hledí k úternímu zápasu Ligy mistrů. Jeho Viktoria vyzve na úvod snad nejbohatší klub světa Manchester City. "Už se těším, až to všechno začne. Snad si to všichni užijeme," prohlásil Daniel Kolář, který vítá konfrontaci s anglickým stylem.
Vy už jste byl u toho, když Viktoria hrála Ligu mistrů mistrů před dvěma lety. Našel byste nějakého společného jmenovatele?
Snad jenom, že jsme pak vždycky dostali do skupiny nejlepší tým v Evropě. Tenkrát Barcelonu, teď Bayern. Ale jinak to bylo odlišné.
V čem?
Nechci říct, že nám před dvěma lety nikdo nevěřil, ale bylo to v rovině, že kdyby se nám postup povedl, bylo by to nádherné. Teď podruhé byl ten tlak daleko větší. I když i tentokrát byli soupeři kvalitní, lidi očekávali, že snadno postoupíme.
Dá se porovnat nějak síla Viktorie Plzeň. Přece jen ten mančaft prošel určitou obměnou? Je silnější než ten před dvěma lety?
Mně to zevnitř mančaftu nepřijde, že bychom se nějak proměnili. Pár hráčů je jiných, ale jádro je stejné a to je podle mě nesmírně důležité.
Přesto by ale mělo být znát, že jste za dva roky nasbírali zkušenosti v pohárových zápasech.
Ano, jsou to zkušenosti navíc, ale třeba zrovna ti noví kluci je nemají. Takže stejně pořád nevědí, co mohou čekat. I my ostatní už jsme sice něco zažili, ale to pořád neznamená, že ty pohárové zápasy budeme zvládat s přehledem. Nejsme mezinárodně extra ostřílený tým.
Napadlo vás před dvěma lety, že bude hrát Viktorka poháry i v následujících sezonách?
Věřil jsem, že na to máme, že můžeme hrát ve špičce české ligy. A to je základ k tomu, abychom mohli hrát poháry. Já osobně mám ambice být v týmu, který hraje o poháry. A takových je nás v Plzni víc, to se pak odráží na hře mančaftu. A daří se nám být úspěšní.
Můžete o někom z kabiny říct, že je váš největší parťák?
Neřekl bych. My držíme pohromadě všichni. Nemáme žádného kluka, který by nezapadl nebo vyčníval z davu. Ta parta je až výjimečná, je to základ našich úspěchů. Třeba já přikládám velkou váhu.
Hrál jste i ve Spartě, hostoval jste ve Slovácku a Blšanech. Zažil jste někde něco podobného?
Ne. A v Plzni je to už od té doby, co jsem před pěti lety přišel.
RADOST Plzeňský záložník František Rajtoral (vpravo) se raduje z gólu v utkání 2. předkola Ligy mistrů proti Željezničaru. Gratuluje mu Daniel Kolář.
Jak se za tu dobu změnil Daniel Kolář? S jakými představami jste vůbec do Plzně šel?
(úsměv) To nevím, to musí posoudit jiní. Já měl krátkodobý cíl - začít pravidelně hrát ligu. Jsem vychovaný ve Spartě a tam se vždycky vyžadovalo hrát o ty nejvyšší příčky. A přišel jsem do týmu, kde bylo hodně bývalých sparťanů. Měli jsme ambice a pořád je máme, to se nezměnilo. Myslím, že to je nesmírně důležité, aby se vytvořil úspěšný tým. Nebýt spokojený s tím, že hrajete páté místo a občas se podíváte do poháru. To by nikomu z nás nevyhovovalo.
Už jste zmínil, že několik kluků odešlo. Neměl jste vy také chuť zkusit si zahraniční angažmá?
Samozřejmě, že bych si to chtěl vyzkoušet. Zatím ale nepřišla nabídka, která by oslovila klub i mě. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale v podstatě jsem neměl na výběr. Na druhou stranu já jsem v Plzni spokojený, mám tady smlouvu a snažím se odvádět maximum pro Viktorku. Jsem rád, že můžu být v týmu a hrát s Plzní Ligu mistrů.
Máte nějakou vysněnou soutěž, kterou byste si rád zahrál?
Tohle už mě přešlo. (úsměv) Samozřejmě bych si chtěl zahrát v těch západních zemích - Německo, Anglie nebo Španělsko. To je taková klasika, kterou by asi řekl každý.
Přesto asi ale potěší, když majitel klubu řekne, že si bez Dana Koláře nedovede současnou Viktorii Plzeň představit.
(úsměv) Potěší. Ale já tohle beru s rezervou. Přece jen do sdělovacích prostředků se říkají různé věci.
Teď vás čeká nesmírně těžká skupina Ligy mistrů - Manchester City, Bayern Mnichov, CSKA Moskva. Na kterého z těch soupeřů se těšíte nejvíce?
Na City. Hned na úvod přijede soupeř, který vynaložil obrovské peníze, aby se dostal tam, kde momentálně je. Co jméno, to pojem.
A co Bayern? Nenahání jeho současná forma až strach? Nebo je to spíš výzva?
Strach ne. Výzva to je, ale buďme realisti. Je to podobné, jako když jsme před dvěma lety hráli s Barcelonou. My nemáme co ztratit, můžeme jenom získávat. A snažit se udělat co nejlepší výsledky, pobavit se hrou. Nikdo nemůže čekat, že vyhrajeme s Bayernem 3:0 a ve skupině budeme první. Můžeme jen překvapit a to by mohla být naše výhoda.
S čím byste byli spokojení? Před dvěma lety bylo zřejmé, že s Borisovem se porvete o třetí místo?
Teď je to malinko složitější. (úsměv) Borisov už tam není, jsou to silnější soupeři. Když už jsme tam, je ale naší povinností porvat se o co nejlepší umístění, abychom poháry hráli i na přesrok. A to nemluvím jen za sebe, to je motivace pro všechny.
