"V Plzni mi po podzimu oznámili, že se mnou dál nepočítají. Byl jsem jedním z asi osmi kluků, kteří dopadli jako já."
Nabídka ze Slavie přišla během Vánoc. Devátého ledna se zapojil do přípravy rezervního týmu. "Po vyhazovu z Plzně jsem se svým manažerem Lacinou řešil co dál. Když se ozvala Slavia, neváhal jsem ani chvíli. Byla to pro mě jednoznačně ta nejlepší možnost," říká Kozel.
Měl i jiné nabídky. Jako hráč. "Byla tady možnost hrát druhou ligu v Praze. Víc bych to nerozváděl." O jiné variantě neuvažoval. "Nemám potřebu se někam stěhovat. Bydlím kousek za Prahou," vysvětluje Kozel.
Právě touha zůstat v Praze ovlivnila rozhodování. Důležité bylo i zdraví. Kozla po celou kariéru provázela zranění. Nejvíce ho trápila kolena. V obou měl přetržené křížové vazy, což je pro fotbalistu jedno z nejhorších zranění. "I tohle byl jeden z důvodů, který mi usnadnil rozhodování. Během podzimu se koleno ozývalo, musel jsem jít na artroskopii," potvrzuje Kozel.
Definitivně však s hráčskou kariérou nekončí. "Dohodli jsme se, že budu ve Slavii působit jako hrající asistent. Když si to bude trenér Trávník přát, jsem připraven nastoupit," prozrazuje Kozel, který bude s mužstvem trénovat, aby se udržoval v kondici.
O pravomocích, které bude u mužstva mít, se zatím s trenérem Trávníkem nebavil. "Nebyl čas," říká Kozel, který je držitelem trenérské třídy A. Výš je jen profilicence. "Na tu se také chystám. Až budou přijímačky, tak se přihlásím. Trenéřinu jsem chtěl dělat vždycky."
Věkově není Kozel příliš vzdálen od svých svěřenců. Všichni mu tykají. "Necítím se ještě tak starý, aby mi kluci museli vykat. A tím, že někomu nakážu, aby to dělal, si autoritu nezískám," myslí si Kozel, který pomáhal o víkendovém Tipsport Cupu překládat pokyny maďarskému záložníkovi Györgymu, jenž je ve Slavii na testech.
"Něco jsem mu přeložil, pár slov si ještě pamatuju," směje se Kozel, který dříve působil v maďarské Újpesti.
K vrcholovému fotbalu se už asi nevrátí. Trenéřina ho láká víc. "Asi ne, ale jak se říká: nikdy neříkej nikdy."
