"Vrátil jsem se ve čtvrtek večer, v pátek jsem už trénoval a v sobotu hrál."
Složitý byl hlavně váš přesun do Španělska, kam jste vyrazil za týmem dodatečně.
Nejprve jsem jel do Bratislavy. Z ní do Vídně a pak do Barcelony. Tam jsem přestupoval do Jerezu a potom mě ještě čekalo padesát minut autem.
V sobotu Baník jasně porazil Banskou Bystrici. Týden před tím ale prohrál v Brně s Bystrcí 1:4. V čem byl rozdíl?
Bylo to jiné. V Brně jsme byli po mnohem hrubší přípravě. Před zápasem s Bystrcí jsme hodně běhali. Takový výpadek se stane, i když by tomu tak být nemělo. Je to však příprava a furt je lepší dostat čtyři góly teď než pak v lize.
Hrajete rád v přípravě se slovenskými celky, v nichž máte hodně známých?
Určitě. Ostatně v Banské Bystrici jsem i sám hrával. Na Slovensku mám kamarády, spoustu lidí v tamějších mužstvech znám. Jsou to vždy příjemná setkání
Jaké máte vzpomínky na Banskou Bystrici?
Dobré. Rok jsem tam strávil na vojně.
Banskobystrický trenér Jozef Molnár při zápase křičel na hráče: Tak se na hřišti dělá pořádek, jak vám to Maroš ukazuje. Co vy na to?
Trenéra Molnára znám. To je jen takové hecování.
Ale přece jen, berete to i jako ocenění vaší hry? Potěší vás to?
Určitě to potěší, ale není to nějaké měřítko. My hlavně musíme ukázat svou sílu v lize a v ní získávat body.
Fyzickou přípravu už máte za sebou?
Čeká nás ještě tento týden. Ten příští v pondělí letíme na herní soustředění do Turecka. Tam budeme především hrát hodně zápasů. Už to bude příjemnější. Dá se říct, že po úporné dřině přichází ta snesitelnější fáze zimní přípravy? Tak to určitě.
