Do této společnosti se totiž dostane pouze gólman, který v kterékoli prvoligové soutěži odchytá sto zápasů, aniž by inkasoval.
Tušil jste, jak blízko je vstup do klubu stovkařů?
Statistiky nesleduju detailně, ale něco jsem věděl. Už před dvěma lety mi jeden známý říkal, že mi do stovky zbývá dvacet nul. Ještě dvě sezony a máš to v kapse, povídal.
Trefil se. Bylo složité v sobotu proti Tomsku vychytat stou nulu?
Docela jo. V posledních týdnech jsme se trápili, báli se i sestupu, tak musel přijít nový trenér, Röber z Německa. Ani teď se nám v první půli nepovedlo vůbec nic. I když jsme pak dva góly dali, dvacet minut před koncem jsem musel nadvakrát chytit dorážku zblízka. Těžká chvíle.
I díky tomuto zákroku jste teď mezi českými brankářskými esy. Na kterou nulu nejvíc vzpomínáte?
Hned po mistrovství světa v Německu před dvěma lety jsme hráli na Lokomotivu Moskva a všechny střely mi končily v rukavicích. Chytil jsem i penaltu, ideální den. A pak zavolal táta, že mi během toho zápasu umřela babička. Byl to nějaký osud.
. Klub ligových brankářů stovkařů1. Stejskal 164
|
Za minulou sezonu vás vyhlásili nejlepším brankářem ruské ligy, všichni vás chválí, přitom v Česku se na vás po odchodu z Liberce téměř zapomnělo. Nelitujete?
Ne, nemám si na co stěžovat. V Saturnu jsem maximálně spokojený, mám tu dobré jméno i postavení.
Ale v létě jste si mohl přestupem do Spartaku Moskva polepšit, ne?
Nabídka přišla, ale klub řekl, že mě neprodá. Ani za nic. Vůbec se to neřešilo. Gubernátor rozhodl hned. Nelituju, Saturn je vlastně moskevský klub, i když zázemím a podmínkami zůstává krůček za špičkou. Něco jako Liberec v Česku.
Vypadá to, že vám vážně nic nechybí. Ani reprezentace? Dřív jste na srazy národního týmu jezdil pravidelně, teď do výběru nepatříte.
Je mi třiatřicet, nemám důvod si stěžovat. Jsem vděčný panu Brücknerovi, že mě vzal na Euro do Portugalska a na mistrovství světa. Věk nezastavíte, s tím se člověk musí smířit. Chápu, že z povědomí českých fanoušků jsem zmizel, ale v Rusku mě berou. To stačí.
