Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když je čas, pořád ještě hraju. Práce všeho druhu, usmívá se Suchopárek

Jan Suchopárek - Fotbalový internacionál Jan Suchopárek před svým domem | foto: Jaromír Novák, iDNES.cz

14 2009
Kluci dneska berou fotbal spíš jako povinnost než jako zábavu. Právě to říká bývalý fotbalový reprezentant Jan Suchopárek, který v září oslaví čtyřicítku. Dobře ví, o čem mluví, už šest let je totiž šéftrenérem mládeže v Kladně.

Nedávno uplynulo třináct let od vrcholu jeho hráčské kariéry.

Poslední červnový den v šestadevadesátém mu na krku visela stříbrná medaile z mistrovství Evropy v Anglii.

"Je fakt, že moc fotbalistů s takovou trofejí po světě neběhá. A ta medaile mi vždycky bude připomínat, že já mezi nimi jsem. Ale abych řekl pravdu, ani nevím, kde ji vlastně mám," říká Suchopárek, pohodlně usazený na verandě svého domu v Družci, obci nedaleko Kladna.

"Dneska mi to ale připadá strašně dávno. A zároveň je mi jasné, že z někdejší slávy se prostě žít nedá."

Z armády ho vykoupil Čechoameričan Korbel 

První ligu začal hrát v sezoně 1988/89 v pražské Dukle, kam přišel na vojnu z Kladna. Po roce se na Julisce upsal vojákům natrvalo, ale v létě 1991 dres přece jen změnil. Přestoupil do Slavie, kde mu nabídli lepší podmínky.

Co dnes dělají

příští úterý další internacionál

"Ze smlouvy v Dukle mě vykoupil tehdejší slávistický mecenáš Korbel. Vlastně mě vykoupil z armády," usmívá se Suchopárek.

Hlavně poctivost v tréninku i na hřišti ho přivedla do národního mužstva. Tehdy ještě federálního, kde hráli Češi i Slováci.

"Já nikdy nebyl žádný velký talent, obratnost, rychlost, výskok, to mezi moje přednosti nepatřilo. Ale byl jsem buldok, se vším jsem se dokázal porvat. Když se tak za sebou ohlédnu, snažil jsem se na hřišti dělat všechno na maximum, po trénincích jsem si přidával už jako kluk i potom v dospělých," říká.

"Když se třeba večer šlo na pivo a druhý den byl trénink, dával jsem si tím spíš pořádně zabrat. Ostatní na mě povykovali, co blbnu, proč si přidávám, a já jim odpovídal, že se takhle trestám za to pivo. No, dneska musím říct, že se mi to vyplatilo," rozhlíží se od rozlehlé a přitom malebné stavby po překrásné zahradě.

Jan SuchopárekObdivně se rozhlížíme také a internacionál poznamená: "Ta zahrada, to je práce mojí ženy Elišky. Vlastně i ten náš dům stavební firmě nakreslila."

Inu, vyplatilo se, jak říká. A kdo tohohle poctivého fotbalového válečníka poznal blíž, nemůže závidět ani v nejmenším.

Zahrál si v závěru neúspěšné kvalifikace o mistrovství Evropy 1992, prošel neúspěšnou kvalifikací o světový šampionát 1994. Ale potom už se začaly hrnout úspěchy.

Přišel rok 1996, pro Suchopárka rok snů

Od roku 1994 začalo fungovat samostatné národní mužstvo České republiky a na konci dalšího kvalifikačního cyklu byl postup na mistrovství Evropy do Anglie.

A na jaře těsně před tímto "stříbrným" šampionátem dovedl Slavii v roli kapitána po devětačtyřiceti letech k ligovému titulu. A v nohách měl nedávné semifinále Poháru UEFA, v němž Slavia ztroskotala na Bordeaux.

"Dalo by se říct, že to pro mě byl takový rok snů. V tom šestadevadesátém jsem se už někdy v březnu dohodl na letním přestupu do Štrasburku, hrál jsem to pohárové semifinále, pak jsme se Slavií udělali ten titul a krátce nato přišlo stříbro na mistrovství Evropy," rekapituluje Suchopárek tehdejší výjimečné měsíce své kariéry.

Jan SuchopárekI gól si na šampionátu v Anglii dal. Bylo to 19. června 1996 na liverpoolském stadionu Anfield Road v posledním duelu základní skupiny s Ruskem. Suchopárek už v 7. minutě otevřel skóre.

"U bližší tyče jsem si naskočil na roh Karla Poborského a prodloužil míč do sítě ke vzdálenější tyči," nezapomněl dodnes důležitou trefu. "Ale taky jsem nezapomněl, jak se o nás v závěru pokoušel infarkt. Vedli jsem už dva nula, ale Rusáci to po přestávce otočili a čtyři minuty před koncem tři dva vedli. Díky bohu, že minutu před koncem dal Vláďa Šmicer postupový gól."

Po nezapomenutelném mistrovství Evropy hrál tři roky ze Štrasburk a v létě 1999 přestoupil do tehdy druholigového TeBe Berlín. Za další rok však berlínský klub finančně zkrachoval, musel do regionální amatérské soutěže a hráči s profesionálními smlouvami byli volní.

Jan Suchopárek bojuje ve finále Eura 1996 s německým kapitánem Jürgenem Klinsmannem. Vpravo přihlíží Karel Rada.

Cesta vedla zpátky do Slavie...

"To jaro 2000 jsem se někdy v dubnu při zápase za Berlín ošklivě zranil, zpřetrhaný křížový vaz v koleně, poničený meniskus, operace a dlouho berle. Kvůli tomu mi v tom roce uteklo mistrovství Evropy, před kterým jsem odehrál celou kvalifikaci."

I do Slavie v létě 2000 přestupoval coby marod.

"Domluvili jsme se na férovku, dokud jsem by mimo, bral jsem jen snížený základní plat. Fit jsem byl až někdy v listopadu a na jaře 2001 jsem hrál pod Karlem Jarolímem skoro všechno v základní sestavě," přibližuje Suchopárek.

Na podzim téhož roku začal ve Slavii pod novým koučem Pešicem v základní sestavě také, ale vydržel v ní jen první dva zápasy.

"Dostali jsme tenkrát pár hloupých gólů, já šel na lavičku a zanedlouho jsem skončil v béčku. Z výkonnostních důvodů, psalo se tenkrát."

Jenže v prosinci byl trenér Pešice odvolán a k šestému mužstvu tabulky přišel Miroslav Beránek. A v lednu 2002 se mimo jiné psalo:

Jan Suchopárek (vpravo) bojuje v derby v roce 2001 se sparťanem Obajdinem.Do prvoligového kádru Slavie se například vrátil dvaatřicetiletý Jan Suchopárek, na podzim z výkonnostních důvodů přeřazený do rezervy. "Znovu se ukazuje jako obrovská osobnost, jak v přípravných zápasech, tak v trénincích vyniká příkladným nasazením," prohlásil tehdy Beránek, který byl přesvědčen, že Suchopárek opět bude jednou z klíčových postav mužstva.

"Tenkrát jsem byl Beránkovi hodně vděčný, že si mě vytáhl zpátky. Ale měl jsem zase smůlu, prvních pět jarních zápasů jsem byl v základní sestavě, ale v Brně jsem si udělal těžký výron v kotníku, znovu jsem s tím dlouho marodil a v posledním mém slávistickém roce to už bylo jen trápení," říká stoper k soutěžnímu ročníku 2002/03, v němž se v lize objevil jen třikrát.

... a nakonec zpátky do Kladna

Kladno, kde s fotbalem začínal, tenkrát v létě 2003 koupilo od Neratovic druhou ligu. Pro Suchopárka to nemohlo být načasované líp. Na kladenský trávník se po předlouhých letech vrátil a v druholigovém mužstvu patři další dva roky k oporám.

"Pak jsem to ve velkém fotbale definitivně zabalil, od roku 2001 bydlíme tady v Družci, tak jsem před čtyřmi lety posílil zdejší třetitřídní Sokol. Ale poslední dobou kopu jen když je čas, protože v kladenském klubu mám u mládežnických družstev práce až až. A hraju na místě, kde je zrovna zapotřebí. Já tomu říkám práce všeho druhu."

Když šel před šesti roky ještě coby stoper do Kladna, vymínil si, že v klubu zároveň bude dělat šéftrenéra mládeže.

"Ti kluci mě totiž chytli už dlouho předtím. Když jsme se přestěhovali do Družce, bylo tam jen jedno mužstvo dospělých a jinak nic. Tak jsem tam s pár kamarády v létě 2001 zorganizovali takzvaný fotbalový den. A přišlo na třicet dětí včetně několika holek."

Krátce nato se zrodil spojením několika klubů z okolí Sportovní klub mládeže Slavia Bratronicko. Název jednak podle sponzora a také podle regionu, kam Družec i ostatní spřátelené kluby spadají.
"Se Slavií z Edenu to nemá co dělat," říká Suchopárek.

Jan Suchopárek"V oddíle jsou děti z několika okolních vesnic, od přípravky až po starší žáky. V jedné obci by totiž fotbalové družstvo dohromady nedali," vysvětluje autor tohoto fotbalového projektu. "I proto jsem při příchodu do Kladna chtěl, abych se tam mládeži mohl věnovat profesionálně."

Zároveň s angažmá v Kladně začal studovat profesionální licenci UEFA a po dvou letech se zařadil k těm, kteří toto nejvyšší trenérské vzdělání mají.

Jako trenér nikam nepospíchá

"Při tom studiu jsem zjistil, že hrát a trénovat je opravdu velký rozdíl. Získával jsem na fotbal trenérský náhled, hodně mě to bavilo. A jako trenér nikam nepospíchám, chci nejdřív něčím projít," reaguje Suchopárek na otázku, kdy se hodlá jako trenér objevit ve velkém fotbalu.

Říká, že u těch mladých má pořád velkou chuť do práce.

"I když někdy nemůžu pochopit, že kluci před tréninkem udělají na hřišti hlouček a kecají, kecají a kecají, přitom vedle sebe mají hejno míčů. Jenže k těm jdou, až teprve když přijde trenér a dá první pokyny. My když byli v jejich letech, tak jsme si na hřišti přihrávali, stříleli, dělali nožičky i hlavičky, to všechno dlouho před tréninkem."

A jedním dechem pokračuje: "Jak říkám, dneska je pro ně trénink pouze možnost k setkání s kamarády, mají malou motivaci ke zlepšení svých dovedností. Zaráží mě u nich malá radost z jakékoliv hry."

kdo je Jan Suchopárek

Narozen: 23. září 1969

1988/91: Dukla Praha

1991/96: Slavia

1996/99: Štrasburk

1999/00: TeBe Berlín

2000/03: Slavia

2003/05: Kladno

Reprezentace: 61 startů, 4 góly. stříbrná medaile z ME 1996

Se Slavií: titul 1996, semifinále Poháru UEFA 1996

Když se kladenských nadějí ujal, bylo v klubu dvanáct mládežnických družstev.

"Dneska jich máme sedmnáct, což je kolem tří set dětí. O ty se stará na třicet trenérů, kteří to dělají hlavně z lásky k fotbalu, takže vlastně za hubičku."

Jako šéftrenér mládeže může být spokojený. Protože: "V ligovém áčku hraje šest našich odchovanců v základní sestavě."

Vzápětí si povzdechne: "Bohužel, všeobecně nám chybějí střelci, skoro ve všech kategoriích dáváme nejmíň gólů. To je prostě kladenská bolest, vždyť i prvoligové áčko dalo ze všech šestnácti mužstev nejmíň branek."

Suchopárek mimo jiné také říká, že ve fotbale postrádá upřímnost a poctivost. "A mnohem horší je to v tomhle směru u dospělých."

Možná i proto je jeho nejbližším cílem dál pracovat s žáky a dorostenci.

"A když už jste se ptali na tu elitní trenéřinu, tak pro mě je zatím vrcholem místo asistenta v jedenadvacítce a dvacítce u Jakuba Dovalila," rozsvítí se mu oči. "Tohohle postu si fakt moc považuju."

Vzpomene přitom nové vedení fotbalového svazu, které rozhodlo, že na přelomu září a října budou muset kluby uvolnit jakýkoli počet hráčů, které si dvacítka pro mistrovství světa v Egyptě vyžádá.

"Jednoznačně správné rozhodnutí, vždyť jde o kategorii, jejíž šampionát sleduje opravdu celý svět. Kdyby na prestižní světový podnik nemělo cestovat nejsilnější mužstvo, tak už nevím. Navíc věřím, že pod vedením Ivana Haška a jeho lidí získá český fotbal zase správné renomé."

Prvoligovou nabídku z kategorie dospělých už však Suchopárek přece jen měl.

"Ale jednak jsou tu ti všichni moji Kladenští, a za druhé taky rodina.
Třiadvacetiletá Lenka absolvovala bakalářské studium na francouzském lyceu v Praze, patnáctiletá Tereza jde po prázdninách v Kladně do devítky a baví ji sportovní aerobik," vysvětluje bývalý reprezentant.

"Jenže ta nabídka byla docela z daleka a já si nedovedu představit, že bych rodinu o společný čas šidil ještě víc než doteď. Vždyť i takhle svou kancelář na kladenském stadionu často zamykám až po deváté večer."







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze