Maradovo tápání, při němž neměl cit pro hru, obracel fauly, leckdy si je k údivu hráčů i publika dokonce vymýšlel, a nechal si radit od diváků, vyvrcholilo deset minut před koncem při střetu Damira Grliče s domácím Lukášem Hartigem. Sudí ho posoudil jako Grličův nedovolený zákrok a jal se sahat pro kartu. Protože provinilec už žlutou kartu měl, vrhli se tepličtí hráči na Maradu a začali ho přesvědčovat, že tentokrát to na kartu nebylo.
Najednou rozhodčí vytasí rovnou červenou kartu a vykazuje ven teplického Petra Fouska. Nnastává šílená tahanice a dohadování, sudí pořád ukazuje do shluku teplických dresů a rukou jasně naznačuje: ven!
„Ptal jsem se, co to má znamenat, a rozhodčí mi řekl, že vylučuje desítku za nesportovní chování a patnáctku za faul,“ vysvětluje nevysvětlitelné Verbíř. Desítku měl Fousek a patnáctku Petr Pokorný.
Zmatky trvají téměř pět minut, Marada si konečně dá říct a na žádost hostujících hráčů kráčí k pomeznímu rozhodčímu, aby zjistil, oč vlastně tedy běží. Sláva, vše je uvedeno na pravou míru, hlediště posléze sleduje, co se mělo odehrát drahnou chvíli předtím. Marada si z hloučku vytahuje Grliče, ukazuje mu žlutou a vzápětí červenou kartu. Viník mizí ze hřiště, Fousek s Pokorným pokračují ve hře.
„Zavařil si to úplně sám a teď je z toho úplně mimo,“ poznamenal delegát fotbalového svazu Ladislav Vízek, bývalý reprezentant. „Říkám mu, proč jste za tím pomezním nešel hned. Ale dělal i jiné boty, prostě totálně selhal. Dávám mu trojku.“ Domácí klub Maradu ohodnotil pětkou, od Teplic pak dostal dvojku. Nejnižší, tedy nejhorší známka je jednička, nejvyšší desítka.
