Jaké to je pro vás, pro mladého hráče s tím, že se týmu nedaří a potřebuje v boji o záchranu každý bod?
Samozřejmě něco jiného by bylo hrát o horní příčky. Ale neberu to nijak tragicky, mě to nesvazuje. Do každého zápasu jdu vyhrát. O tom, jak na tom jsme, nepřemýšlím, nebo se aspoň snažím nepřemýšlet.
Trenér Malura říká, že pozitivem vašeho mladého mužstva je, že se dokážete z každé porážky rychle oklepat a do dalšího utkání jdete s čistou hlavou. Je to tak?
Je. Den po zápase každého špatný výsledek mrzel, vyříkali jsme si to a v týdnu jsme na to už nemysleli. Už jsme se zase soustředili na utkání, které bylo před námi.
Přesto je asi těžké zapomínat na porážky - navíc, když jde jedna za druhou.
To určitě, něco v té hlavě je, ale že bych nad tím nějak moc dumal, to ne.
Po podzimu máte pouhých deset bodů, a přesto nejste na sestupové příčce. Není to tak trochu zázrak?
Tak jako my je na tom více týmů, víc mužstev má problémy, že se jim nedaří. Můžeme být jen rádi, že tomu tak je.
Našel byste na podzimní části první ligy nějaké pozitivum?
To, že se složil jakoby nový kádr a vypadá to, že by mohl zůstat pospolu. Sehrajeme se. Musíme.
Obrana se v průběhu soutěže zlepšila, jenže chybějí vám góly. Co s tím?
Není to chyba útočníků, ale je to věc celého mužstva. Jak musejí všichni bránit, tak všichni musíme útočit. Dopředu nám asi chybí víc sebevědomí, jako by se každý bál vzít zodpovědnost na sebe, něco vymyslet.
Co musí Baník udělat přes zimu, aby šel nahoru?
Potřebujeme nabrat nové síly, odpočinout si, nemyslet teď vůbec na fotbal. Od ledna do toho zase vletíme naplno.
Takže se sestupu neobáváte?
Nikdo si ho nepřipouští. To vůbec.