Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotbalový matador Dřížďal se vrátil na začátek. Oblékl karlovarský dres

František Dřížďal po letech opět v karlovarském dresu. | foto: MAFRA

3 2016
Hrál v Amsterdam Areně proti Ajaxu, Ramón Sanchez Pizjuán v Seville nebo White Hart Lane v Londýně proti Tottenhamu, teď pojede do Jankova, Čížové, Roudného a dalších míst a místeček jižní části Čech. Fotbalista František Dřížďal prodlužuje kariéru v divizi, obléká dres 1. FC Karlovy Vary.

„Divize? Hrál jsem lepší soutěže,“ usměje se nejprve, vzápětí zvážní. „Nešel jsem do Karlových Varů kvůli divizi, ale kvůli tomu, že jsem s klubem navázal spolupráci, měl bych se věnovat práci v klubu. Přitom mě přemluvili pokračovat v nějakém fotbalovém procesu,“ vysvětluje František Dřížďal.

Právě v lázeňském městě odstartoval pozdější skvělou kariéru, která vyvrcholila dvěma mistrovskými tituly v sezonách 2007/08 a 2008/09, které získal s pražskou Slavií. Zahrál si také Ligu mistrů a Pohár UEFA. Už v létě 2009 šel do Brna, ale kvůli zraněním, jež ho provázela celou dobu, toho moc neodehrál a vrátil se na západ, kde hrál od zimy 2011 v Sokolově druhou ligu. Vrátil se po třech a půl letech, nejlepších v kariéře.

V zimě 2000 přišel ze Spartaku Horní Slavkov do TJ Karlovy Vary-Dvory. S fotbalem začal v osmi letech v rodném Horním Slavkově, který do zmíněné zimy neopustil. K fotbalu jej přivedla nejprve touha sportovat, ale brzy se mu zalíbil a rád u něj zůstal.

S Horním Slavkovem hrál nejvýš oblastní přebor a najednou se objevil ve Varech s možností naskočit do třetí nejvyšší soutěže. „Je to něco jiného, než jsme hráli ve Slavkově, a chtěl bych si dokázat, že mám na víc než hrát jenom na úrovni oblasti. Do Dvorů jsem chtěl jít sám, a i když nevím, jestli budu hrát, doufám, že ano,“ říkal tenkrát obránce, který měl velký vklad – rychlost.

Po kraji hřiště „jezdil“ od jedné branky k druhé, až mu hlasatel na dvorském hřišti začal říkat „motorová myš“. V létě 2004 František Dřížďal Karlovy Vary opustil a začal kariéru ve velkém fotbale. Přes malou zastávku v německém FC Maxhütte-Haidhof přišel do Sokolova po čtyřech a půl letech a 103 zápasech odehraných v ČFL, v nichž dal devět gólů. Stačilo pár druholigových zápasů a hned zaujal pražskou Slavii. „Samozřejmě to jsou pro mě samé krásné vzpomínky, v té době až neuvěřitelné věci. Mám na co vzpomínat,“ říkal Dřížďal před časem.

OBEJDU TĚ. Sokolovský bek František Dřížďal (vpravo) si chrání míč před dotírajícím Václavem Ježdíkem ze střížkovských Bohemians.
Aleš Hanzlík (vlevo) z Českých Budějovic a František Drížďal ze Sokolova v souboji o míč.

Nyní je zpět ve Varech. Tam, kde všechno vlastně začalo. „Kdybych tam nestrávil čtyři a půl roku, asi by to bylo složitější, ale nějaký vztah ke klubu mám, znám tam zázemí, stadion, lidi, něco jsem tam prožil,“ vysvětluje nyní svůj návrat.

Od zimy 2011 doteď hrál v Sokolově druhou ligu a už přemýšlel o úplném konci kariéry. „Ještě uvidíme, ještě budeme mít s vedením klubu jednání a možná se stane, že bych ještě rok prodloužil. To už by potom byl úplně definitivní konec, a to i ode mě,“ říkal v květnu 2015. Zda by se příští sezonu objevil na hřišti, nedokázal v té chvíli říct.

„Je to v úvahách, neříkám na sto procent konec, ale ani neříkám, že se nemůže stát, že bych prodloužil.“ Zvítězila varianta pokračování, ale už to nebylo ono, z někdejšího kapitána se stal hráč na lavičku. „Poslední dobou jsem v Sokolově nehrával, hrávali mladší kluci, co přicházeli na hostování,“ vysvětluje.

A tak si v osmatřiceti letech ještě kariéru prodlužuje v divizi v Karlových Varech, přitom už před rokem v Sokolově mu bylo jasné, že čas nejde zastavit a bude jednou třeba pověsit kopačky na hřebík.

„Musím se s tím smířit, jednou by ta situace stejně nastala. Neznám hráče, který skončí úplně na tom vrcholu. Takto sportovní kariéry nekončí,“ přemýšlel tenkrát František Dřížďal. Jako příklad uváděl plzeňského lídra Pavla Horvátha. ̈

Sokolovský fotbalista František Dřížďal při zimní přípravě na běžkách.
Slávista František Dřížďal při souboji s Janem Klassem Hunterlaarem z Ajaxu Amsterdam. (29. srpna 2007)

„Neodehrál v sezoně skoro nic, v posledním zápase se rozloučil fantastickým střídáním, fantastickou atmosférou a čekal si na to na lavičce,“ připomíná sokolovský bek. „Takhle to je, věk nezastavíme a jsem s tím jednoznačně smířený.“ V Sokolově se fanfár nedočkal.

„Nedomluvili jsme se na mém pokračování jako hráče. Přemýšlel jsem co dál, nehledal jsem další fotbalovou kariéru, ale chtěl se věnovat dětem ve fotbalu a zavedlo mě to do Karlových Varů. V Sokolově jsem se v tomto směru nedohodl.

Tak jsem se ve Varech domluvil ještě na jednu sezonu hraní, ale stoprocentě poslední,“ říká Dřížďal.

A užívá si to. Stranou pozornosti a zájmu, před desítkami maximálně stovkami diváků. „Pro mě je to dobré, dvakrát třikrát týdně jdu na trénink. Trénuji malé děti, děláme kempy a akademie s Josefem Němcem a Stanislavem Štípkem. Po této stránce je to plus, že se na trénink těším. Trénování každý den už mě unavovalo, jsem odpočatější a teď si ještě užiji fotbal,“ pochvaluje si.

V kádru 1. FC Karlovy Vary našel tři čtvrtiny mladých kluků, věkem ještě dorostenců. „Oni musí být rádi, že si zahrají se mnou,“ uvedl na otázku, jak se mu s nimi hraje, ale hned dodal: „Máme tam dobré kluky, nějakou kvalitu mají. Jsem mile překvapen a jsem rád, že jsem neudělal špatně.“

Vary zatím ztratili jediný bod po remíze v Dobříši. „Neprohráli jsme, naposledy s Aritmou jsme potvrdili naši hru, jsem spokojen s výsledkem (pozn. Vary vyhrály 5:1) a tou naší předvedenou hrou,“ uvádí Dřížďal. Dnes hrají v Klatovech. „Nedokážu k tomu nic říct, soutěž prakticky neznám. Pro nás musí být tři body, jestli chceme hrát nahoře, ale obecně platí, každý zápas chceme vyhrát,“ dodává František Dřížďal.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze