Pro Radu navíc vše umocňuje fakt, že se hraje v jeho rodném kraji. Pochází ze Stráže u Tachova, bydlí v Přešticích a s velkým fotbalem začínal v plzeňské Škodovce. Momentálně trénuje český výběr do 17 let, ženy plzeňské Viktorie a čerstvě i národní tým, který bude od příští sezony jeho prioritou.
„V posledních týdnech jsem se ale jednoznačně soustředil na sedmnáctku. K Euru jsem upínal veškerou koncentraci,“ přiznal Karel Rada před šampionátem.
Český výběr začal domácí šampionát těsnou porážkou s Francií, nestačil ani na favorizované Španělsko. Teď ho čekají obhájkyně titulu Němky, hraje se v pondělí od 14 hodin v Příbrami.
Hned první utkání se hrálo před rekordní návštěvou. Už jste někdy vedl tým v tak fantastické atmosféře jako proti Francii?
Loni na Euru v Bělorusku chodily na naše zápasy tak dva tři tisíce diváků. (na finále pak bylo 10 200 diváků – pozn. aut.) Tady to přece jen bylo o něčem jiném, navíc doma. Krásný fotbalový stadion a nádherná atmosféra, všechno perfektně připravené. Pro holky to musel být neskutečný zážitek.
Mohlo se to projevit i na výkonu a těsné porážce 1:2?
Holky odevzdaly maximum, odmakaly to. Srážela nás ale nervozita. Znám je, že umí podávat lepší výkony. Hlavně v útočné fázi.
Z ženských výběrů už jste trénoval téměř všechny věkové kategorie, v čem je právě tahle sedmnáctka specifická?
Troufám si říct, že je jedna z nejlepších. Ty holky už jsou fotbalově na výši, postupně dozrávají, ale jsou ještě dostatečně tvárné. Spoustu věcí se ještě naučí.
A co puberta a dospívání?
Samozřejmě se to projevuje. Občas holky na té vlně jedou. To k tomu věku patří, a my to tak bereme.
Pomáhá vám osobně v tomhle směru, že máte doma dvě dcery-dvojčata v podobném věku?
Možná, že trošku ano. Prochází si podobným obdobím, může to napomoct. Ale pro všechny trenéry je složité pracovat s psychikou žen, jak to uchopit a postavit se k tomu. Jasný recept neexistuje.
I proto mají všechny vaše soupeřky v základní skupině na Euru trenérky, jak se mezi nimi jako jediný muž cítíte? Není už toho ženského elementu příliš?
Někdy je toho dost, ale pracuji v tom už delší dobu. I když občas musím z toho prostředí pryč. Mám určité způsoby relaxování, ale ty si nechám pro sebe.
Ale úplná výjimka nejste, ve druhé skupině jsou i trenéři muži.
Jo, jsou tam i kolegové, ale vesměs převládají jako trenérky ženy.
V čem jsou největší specifika ženského fotbalu?
Jednoznačně hlava. Ona jim tam spousta věcí zůstává, nedokážou je vytěsnit. Nad vším hrozně moc přemýšlí, u mužů mají v tomhle ohledu trenéři jednodušší práci.
Šampionát v Plzni je pro vás zároveň derniérou u juniorek, jak se chystáte na práci u áčka?
Každá trenérská štace má svoje, vždycky jsem se na tu práci těšil a dával tomu co nejvíc.
Přesun k mužům by vás nelákal?
Zatím o tom vůbec neuvažuju.
