Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hněv drsných tifosi, zabavené auto. I to prožil Poborský v Laziu

Karel Poborský se na podzim 2003 vrátil na Lazio jako soupeř, vedl Spartu do bitvy v Lize mistrů. | foto: Profimedia.cz

9 2016
Před rozzuřenými fanoušky musel s mužstvem na týden opustit město. Nebo když v posledním zápase sezony dal dva góly, vlastní publikum ho vypískalo, protože přálo soupeři, aby titul vyfouklo neoblíbenému rivalovi. "Ale jinak mám na Lazio spoustu příjemných vzpomínek," říká bývalý fotbalový reprezentant Karel Poborský.

Když Poborský římský klub po skončení sezoně v květnu 2002 opouštěl, Lazio bylo na šesté příčce. Je to o málo lepší umístění než v současnosti, do čtvrtečního úvodního osmifinále Evropské ligy proti Spartě jde Lazio jako osmý tým italské nejvyšší soutěže.

Poborský, jeden z nejslavnějších českých fotbalistů všech dob, nastupoval za Lazio od ledna 2001 rok a půl, poté odešel právě do Sparty. Ve třiceti, v nejlepších letech, na vrcholu sil, kdy si mohl vybírat z několika nabídek v Itálii i v Německu.

Karel Poborský

narozen 30. března 1972
kariéra: České Budějovice (1991 - 1994, Žižkov (1994 - 1995), Slavia (1995 - 1996), Manchester United (1996 - 1998), Benfica Lisabon (1998 - leden 2001), Lazio (leden 2001 - 2002), Sparta (2002 - září 2005), Budějovice (září 2005 - 2007)
Reprezentace: 118 startů, 8 gólů (1994 - 2006)

Proč jste tenkrát zvolil návrat do Česka, když jste ještě mohl působit v elitních západoevropských soutěžích?
Především kvůli rodině, syn šel do druhé třídy a kdybychom zůstali v Itálii, bylo by to složitější. A k tomu Lazio mělo tenkrát obrovské ekonomické problémy, prezidenta Cragnottiho dokonce později zavřeli. Ano, bavili jsme se o nové smlouvě, ale mně to nedávalo smysl. Nedovedl jsem si představit, že bych tam za těch okolností zůstal.

Mohl jste jít do AC Milán nebo do Parmy, kde vás také chtěli.
Vracel jsem se kvůli rodině, navíc jsem ve Spartě dostal dobrou smlouvu.

Lazio bylo vaší třetí zahraniční štací. Jak italské angažmá vyzní ve srovnání s Manchesterem United a Benfikou Lisabon?
Manchester je mnohem větší klub, to se nedá srovnat. Benfica, Lisabon, Portugalsko, to byla nádhera pro život. Manchester trochu sráží to anglické podnebí.

Karel Poborský (vlevo) se raduje se spoluhráči z Lazia Řím. Vedle Poborského jsou Dejan Stankovič,  Fabio Liverani, Fernando Couto, Giuseppe Favalli a Paolo Negro.

Karel Poborský (vlevo) se raduje se spoluhráči z Lazia Řím. Vedle Poborského jsou Dejan Stankovič, Fabio Liverani, Fernando Couto, Giuseppe Favalli a Paolo Negro.

A Lazio?
Tradiční italský velkoklub. Moc se mi tam líbilo, ale zase si nelze myslet, že fotbalisti tam mají ideální život proto, že jsou v Římě. Tréninkové centrum je stranou, já i většina spoluhráčů jsme bydleli na předměstí. Na procházky do města se moc nechodilo kvůli fanouškům, jsou hodně temperamentní. To jsem za tu dobu několikrát poznal.

Co se stalo?
Fanoušci Lazia patří v Itálii k těm nejdrsnějším. Jakmile se zvítězilo, tak to byli nejlepší fanoušci na světě. Jednou jsme asi pět zápasů nevyhráli, tak vtrhli do tréninkového centra. Museli jsme odjet zadním vchodem a na týden jsme odletěli na sever Itálie, kde se trénovalo až do dalšího zápasu. Nebyl to hezký týden. Ale pak jsme naštěstí v Bergamu udělali tři body a situace se uklidnila. Nebo po porážce v derby fanoušci v tréninkovém centru ničili auta, házeli na ně kameny a propíchali gumy. I to je Itálie.

V posledním vašem utkání za Lazio jste dal dva góly, porazili jste první Inter Milán 4:2, který tím přišel o titul. Ten získal Juventus s Pavlem Nedvědem. Pamatujete?
Samozřejmě. Můj poslední a paradoxně nejlepší zápas za Lazio. Na tenhle vzpomínám nejradši. Bylo to pikantní. Inter hrál o titul, já se loučil, dopadlo to zajímavě.

Co se dělo po utkání? Vaši příznivci byli naštvaní, že titul slavil Juventus, přáli ho Interu a vás vypískali.
Byla to kuriózní situace, ani my hráči v kabině jsme v tomhle nebyli jednotní.

Jako že někdo chtěl zápas sabotovat?
Ne, to ne. Musím říct, že jsme k utkání přistoupili naprosto zodpovědně, profesionálně, šli jsme vyhrát. Ale po zápase jsem vnímal, že spoluhráči měli smíšené pocity. Italové to přáli Juventusu a Argentinci, kterých jsme tam měli hodně, zase Interu, protože v něm hrála spousta jejich krajanů. Třeba Diego Simeone dal gól, ale neslavil ho.

Češi v Laziu

Pavel Nedvěd (1996 až 2001)

Karel Poborský (leden 2001 - 2002)

David Rozehnal (2008 - 2009)

Libor Kozák (2008 - 2013)

trenér Zdeněk Zeman (1994 - 1997)

I zloba tifosi čili fanoušků po vítězství vás utvrdila v tom, že v Laziu skončíte?
Už když jsem šel na hřiště, byl jsem rozhodnutý, že je to můj poslední zápas. Že smlouvu neprodloužím a vrátím se domů.

Cestou z Itálie jste zažil jinou kuriózní příhodu, když vám policie zabavila auto. Jak to tenkrát bylo?
Jel jsem autem, abych si ho převezl do Česka. Asi jsem jel rychle a zastavili mě. Auto mělo italské značky a já neměl italský řidičák. Buď bych si papíry musel vyřídit a pak mohl pokračovat, nebo tam auto nechat. Jednodušší bylo tam auto nechat a cestovat letadlem. Když jsem pak pro auto vyřídil české doklady, poslal jsem pro něj řidiče.

Za rok jste byl na Laziu zpátky, ale jako soupeř. Se Spartou jste tam hrál v základní skupině Ligy mistrů. Jaké to bylo?
Příjemné. Mužstvo se moc nezměnilo, takže skoro se všemi jsem se dobře znal. Nejblíž jsem měl k Italům, dobře si pamatuju i Stankoviče s Mihajlovičem.

Karel Poborský během angažmá v Laziu Řím, kde nastupoval od ledna 2001 až do léta následujícího roku.

Karel Poborský během angažmá v Laziu Řím, kde nastupoval od ledna 2001 až do léta následujícího roku.

Tenkrát jste jim zavařil. V utkání v Římě (2:2) jste první gól připravil a druhý dal. V odvetě jste Kinclovi nacentroval na jedinou branku utkání.
Jo, oba zápasy mi docela vyšly. Asi i proto, že jsem měl o něco větší motivaci než v některých v uvozovkách řadových zápasech. Cítil jsem se dobře. Neodcházel jsem z ciziny proto, že bych na to neměl. Byly to výborné zápasy pro Spartu i celý český fotbal. Jako outsider jsme skončili před Laziem, to bylo skvělé.

A postoupili do osmifinále Ligy mistrů. Co jste prožívali, když v rozhodujícím utkání o postup dal Kincl vítězný gól v nastavení?
Euforie, obrovská radost. Radovali jsme se, pak došli na půlku hřiště a byl konec. Sešlo se to parádně.

Může se všechno sejít i současné Sparty? Je schopná Lazio vyřadit?
U nás se píše, že Lazio je v útlumu, ale kdo hraje v první polovině italské ligy, má velmi dobrou kvalitu. Jenže taky víme, že stadion v Římě není fotbalový, k tribunám je daleko, Spartě se tam odveta bude hrát dobře. Fanoušci za mužstvem asi moc nestojí, když jich tam chodí málo. A ani na Spartu vyprodáno nebude. Lazio má tým bez hvězd, ale zase hodně pracovitý, hráči do toho dokážou dát srdce, což sparťanům nemusí vyhovovat. Když to všechno sečtu, tak si troufám říct, že Lazio z té konkurence při losu patřilo mezi ty hratelnější soupeře.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze