Je to sedm let, co Karel Piták sehrál poslední zápasy v dresu Slavie Praha. Klub v tu dobu patřil k nejlepším v Česku, hrál poháry, sváděl boj o titul se Spartou a měl pevné zázemí.
Hráč potom odešel na zkušenou do rakouského Salcburku, kde utrpěl nepříjemné zranění, které mu znemožnilo, aby zářil i v dresu tamních Rudých býků, a nakonec vzal zavděk štací v Jablonci, kde to zpočátku neměl jednoduché a málem byl "vyhoštěn" do rodného Hradce Králové.
Jenže na jaře Piták znovu pomůže sešívaným a pokusí se je vytáhnout z pořádné šlamastiky - ze sestupových vod.
I letos jste se účastnil populárního hradeckého turnaje Texim Cup ve vašem rodišti. Teď už jako čerstvý slávista. Těšíte se na druhou štaci u "sešívaných"?
Je to změna, na kterou se moc těším. Angažmá ve Slavii vnímám jako novou výzvu. Jsem rád, že jednání před Vánoci dopadla a že na stará kolena si v červenobílém dresu zahraju.
Je až neuvěřitelné, čím jste v posledních letech prošel. Pamatuji naše povídání na hradeckém stadionu "pod lízátky", kde už vás vítali jako novou posilu, a jak to nakonec dopadlo...
No jo. Ve Slavii už mám naštěstí podepsáno, takže něco podobného nehrozí. Přestup už je hotový.
A není to zvláštní paradox? Už jste mohl zpátky kopat doma a kdoví, třeba byste ještě hrával za současný tým.
Vidíte to, takový dokáže fotbal být. Třeba by to bylo všechno zase jinak, protože do Hradce Králové jsem měl odejít na hostování a bůhví, kde bych byl po odchodu právě odtamtud.
Osud vás zavál do Jablonce. Během podzimu jste v jeho dresu zažil několik památných chvil. Které si ceníte nejvíc? Byl to váš šikovný padáček z hranice vápna za záda norského gólmana v předkole Evropské ligy?
Určitě je to jeden z těch momentů. Bylo to vážně super. Radost mi však udělal hlavně týmový úspěch. Vyřadili jsme norského mistra a dvakrát ho porazili. A pak bych vyzdvihl náš domácí zápas s Betisem Sevilla. Sice jsme prohráli 1:2, ale vypracovali jsme si řadu skvělých šancí. Začátek sezony tak byl opravdu mimořádně povedený.
Na podzim Jablonec řada odborníků chválila a kouč Plzně Pavel Vrba vás řadil ke kandidátům na titul. Jenže potom šla výkonnost týmu dolů. Proč?
Kádr jsme měli dostatečně široký, s tím problém nebyl. Avšak naši psychiku nalomil debakl 1:6 od Betisu ve druhém zápase předkola Evropské ligy. Potom jsme zbytečně ztratili body se Znojmem, i když jsme vedli 5:3. Takhle ztracené zápasy s námi zacloumaly a chvíli trvalo, než se náš projev zlepšil a tým se dostal do předchozí herní pohody. Bohužel, po tom všem už má Jablonec velkou ztrátu na pohárové příčky.
Dožene to?
Je to šest bodů, dva zápasy. Situace se ještě může vyvinout úplně jinak, i když to bude mít velice složité.
Karel Piták už u toho nebude, zato se Slavií vás čeká mnohem větší honička.
Jasně, půjdeme se Slavií do boje o záchranu. Věřím však, že budeme úspěšní. Ještě bojujeme v domácím poháru, takže je tu naděje, že se klub dostane do pohárové Evropy. Naším prvním cílem však musí být jednoznačná záchrana a vybudování kádru pro budoucnost, aby Slavia příště neměla existenční starosti.
Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, avšak do Slavie jste se znovu vydal. Odrazovali vás lidé od tohoto angažmá?
Ani ne. Spíš jsem se rozhodoval sám podle svého pocitu. Bavili jsme se o působení v Praze s rodinou, kamarádi mě ujišťovali, abych přijal tuto výzvu, protože slávistický dres se neodmítá. A hlavním důvodem, proč jsem znovu do Slavie šel, jsou fanoušci. Chodí jich hodně a když se nám začne zase dařit, přijde jich do Edenu i deset tisíc. Toužím si ještě zahrát před tolika lidmi.
Šel jste za nabídkou ze Slavie i s tím rizikem, že jaro může skončit obrovským průšvihem a sestupem klubu z první ligy?
To riziko existuje vždycky, když máte jen dvoubodový náskok na posledního. Ale Slavia nespadne!
A znáte tyto krizové situace?
Nechci si je ani domýšlet. Tenhle slavný klub prostě patří do ligy a má na to, aby se udržel. Slavia nesestoupí!
Jak to vyřešíte s bydlením?
Bydlím už v Praze, takže odpadá náročné cestování. Budu vlastně doma.
Jaké bude staronové působení ve Slavii?
Určitě jiné než před sedmi lety. Do klubu jsem tenkrát přišel jako vyjukaný mladík. Vracím se jako hráč, co už má něco v kariéře za sebou.
Funguje to v klubu pořád stejně?
Už když jsem odcházel do Rakouska, byly ve Slavii problémy. Jenže potom se situace otočila, klubu se začalo dařit, vyhrál dvakrát domácí ligu a zahrál si Ligu mistrů. Slavia měla neuvěřitelně dobře nastartováno k dalším úspěchům. Bohužel se potom vydala na nepříliš dobrou přestupovou politiku a dopadlo to tak, jak dnes vidíme.
Když jste zmínil problémy v minulosti, co jste měl konkrétně na mysli?
Především to, že klub měl složený velmi úspěšný hráčský kádr a najednou Slavia nakoupila dalších deset nových hráčů. Nedělalo to dobrotu. Víte sám, že každý hráč něco stojí. Kdyby to už tenkrát dělali tak, jak například dnes nakládá s penězi na přestupovém trhu Plzeň, nikdy se Slavia do takové situace nedostala.
Možná, že to období exodu hráčů a nákupu celé řady nových přijde znovu. Slávistické legendy volají po okamžitém zkvalitnění kádru s tvrzením, že odchovanci na základní sestavu nemají. Co si o tom myslíte?
Pozor! Slavie má mládežnickou základnu hodně kvalitní, vždyť některé ročníky ve svých soutěžích zvítězily. Na druhou stranu chápu, že není možné hrát v základu se sedmi osmi mladými hráči.
A jak to tedy provést?
Chce to vzít ty nejšikovnější, kteří postupně dozrají v osobnosti mužstva. Myslím, že to by měla být slávistická cesta. A k tomu, jak jsme se nedávno bavili s Karolem Kiselem, shánějí útočníka. Potřebují i v útoku kvalitu, aby šel klub v ligové tabulce nahoru.
Klub vás také koupil kvůli vůdčí roli a vybral si vás jako nástupce Karola Kisela do středu zálohy. Výkony Slavie na vás budou hodně stát. Těšíte se na to?
Nebude to stát jenom na mně. Tým už má vybudovaný nějaký kádr. Nejsou v něm špatní fotbalisté. Věřím, že se zlepšíme. Vedení klubu mě koupilo hlavně proto, abychom zvedli ofenzivu, protože za podzim Slavia nastřílela jen dvanáct gólů... nejmíň v lize. Kvůli tomu přicházím.
Nabídku od Slavie a následný přestup jste přijal jako pěkný vánoční dárek?
Bylo to velice příjemné a jsem moc šťastný, že mi Jablonec přestup do Prahy umožnil. Přitom jsem tam byl velmi spokojený a klub mi dokonce nabízel roční prodloužení smlouvy. Díky jim za to, že mě nedali odejít za novou sportovní a životní výzvou. Avšak na Jablonec a tři sezony v jeho dresu budu rád vzpomínat.
Skutečně? Kdysi jste to však v Jablonci pod nynějším koučem Baníku Ostrava Františkem Komňackým neměl jednoduché. Slávistický trenér Koubek je vyhlášený přísností. Budete s ním vycházet?
Vůbec nezáleží na tom, kdo tým koučuje a jestli je nebo není přísný. Záleží na povaze. V Jablonci jsme teď hráli pod Romanem Skuhravým a ten byl také přísný, ale zato jsme měli výborný vztah hráč - trenér. Vždyť já nikdy neměl s kouči potíže až na to, že s trenérem Komňackým to bylo trochu divočejší.
O tom jste nikdy nemluvil. V čem byl váš vztah problematický?
Nechci se v tom příliš babrat. Prostě chyběla lepší komunikace. Když jsem šel do Jablonce, pan Pelta mi říkal, že o mě hodně stál, a po mém příchodu to spíš vypadalo, že mě kouč spíš nepotřeboval. Potom si to sedlo, v té sezoně jsem vstřelil ještě devět gólů. Takže z toho byl povedený ročník.
Zato pan Koubek je hodně komunikativní trenér.
Musejí takoví být. Pro kouče je jedině obrovské plus, když ovládá umění komunikace s mančaftem.
Po předchozí zkušenosti jste si o trenéru Koubkovi zjišťoval nějaké informace?
Mluvil jsem o něm s novým sportovním ředitelem Slavie Karolem Kiselem a už z minulosti jsem také věděl, že je to dobrý trenér. Nastavili s jeho angažováním novou strategii, kterou chtějí jít, a já se jen těším na to, že naše spolupráce bude klapat.
