Zdá, že vám předchozí smolný zápas s Brnem, v němž jste se nemohl trefit, pomohl. V Mladé Boleslavi jste hrál asi s větší koncentrací, a o to víc motivován, ne?
Ten středeční zápas mě moc mrzel. Měl jsem v něm nejméně dvě čisté šance. Ale i trenér Netolička mi říkal, že je to sport, a ať si z toho nic nedělám. Jsem rád, že jsem to teď v Boleslavi aspoň trochu odčinil.
Utkání jste ale nedohrál, v 53. minutě jste vynuceně střídal. Prý pro tržnou ránu na hlavě. Co se stalo?
Asi po půl hodině hry jsem šel do hlavičkového souboje, zezadu jsem však dostal od obránce úder čelem. Zkusil jsem s tím hrát, ale hodně to krvácelo. S trenérem jsme se o přestávce domluvili, že to ještě ve druhé půli zkusím - že aspoň vyšetříme čas na střídání. Když jsme přijeli do Jihlavy, tak jsem s tím byl v nemocnici na šití, mám tam čtyři stehy.
Neprohráli jste už pětkrát po sobě, předtím jste pětkrát v řadě nevyhráli. Jak to, že to najednou jde?
My jsme pořád věřili, že tam, kde jsme se nacházeli, někde na čtrnáctém, patnáctém místě, nepatříme. Potvrdila se slova trenéra, že na každé mužstvo v sezoně přijde krize. My si to snad odbyli na začátku, potkalo to třeba i Bohemku. A před nedělním zápasem nám pan Netolička říkal, že teď by to mohlo přijít i na Boleslav, což se také stalo.
Už v kabině mluvíte o "svátečním" pohárovém utkání se Slavií, které vás čeká koncem října?
Ani ne, my myslíme jen na nejbližší utkání. Chceme nyní porazit Vítkovice a jít co nejvýš v tabulce, abychom měli klidnou zimu.
V lize teď hrajete dvakrát doma, toho by se dalo využít. Kam až se podle vás můžete před přestávkou v tabulce vyšplhat?
Já bych byl spokojen, kdybychom byli do pátého místa. Když zvládneme ty dva zápasy doma, mohlo by se to uskutečnit.
