V šestatřiceti není úplně nejstarším sparťanem, gólman Jaromír Blažek má ještě o rok víc. "Ale gólmani to ve fotbale mají jinak," poznamenává.
Přesto je posledním "aktivním" zástupcem silné generace českých fotbalistů narozených v první polovině sedmdesátých let. Jen si vzpomeňte, kolik jeho vrstevníků skončilo s fotbalem za poslední měsíce.
Nedvěd řekl sbohem loni v létě, Šmicer v listopadu a Řepkův sparťanský spoluhráč Berger teď v lednu.
"Už nás moc není. Já, Jarda Blažek a ještě bych tam počítal Pavla Horvátha z Plzně," přemítal Řepka.
"Jsem zvědavý, kdy konec potká mě. Strašně se toho bojím. Spíš se toho děsím," řekl novinářům v otevřeném rozhovoru. "A víte, co je hrozné?"
Ne, povídejte?
Patrik Berger na podzim léčil zranění a těšil se, že s námi zase bude v kabině. I my jsme se těšili, ale najednou tady není. Skončil. Je to hrozné. A teď je řada asi na mně.
Mluvíte tom, jako by vás čekala smrt?
Nechci se rouhat, ale svým způsobem to tak je. Taková polosmrt. Polovina života. Fotbal hraju přes třicet let. Jsem naučený na určité věci. Ráno trénink, někdy odpoledne další, v týdnu a víkendu zápas. A najednou z toho nebude nic.
Tak to ale v životě chodí.
Jasně, život je stereotyp. Ale já obdivuju každého fotbalistu, který řekne, že končí. A třeba ani nemusí, je zdravý a řekne dost. Já toho mám taky už nad hlavu, ale zatím jsem zdravý, tak jedu dál.
Máte metu, rok, kdy skončíte?
Nemám, budu hrát, dokud to půjde. Skončím, když vycítím, že budu zbytečný. Když už nebudu těm mladším mít co dát. Když si ze mě začnou dělat legraci, tak budu natolik soudný, že půjdu pryč. Smlouvu mám do léta a na další rok je v jednání.
Až skončíte ve vrcholovém fotbale, půjdete do nižší soutěže?
Šel bych, určitě bych se za to nestyděl. Nebo můžu chodit hrát ty srandamače, třeba silvestrovský blázinec, ale to už není ono. Není tam napětí a to mi bude chybět nejvíc.
Čekáte se Spartou na úspěch, abyste mohl skončit, jak se říká, na vrcholu?
Když jsme před třemi lety vyhráli ligu i pohár, spousta lidí mi říkala, ať skončím. Jenže já se cítil ještě mladý, tak jsem si to prodloužil. Kdyby se nám to povedlo i letos, tak bych možná o tom uvažoval.
Cítíte, že Sparta na titul i vítězství v poháru má?
Bylo by to hezké, ale nevím, jak to dopadne. Je tady pět šest vyrovnaných týmů, to dřív nebylo. Rozdíl mezi prvním a čtvrtým je jen bod. Začíná se vlastně od nuly.
Kdo je pro vás největší soupeř?
Musíme brát Ostravu, taky Jablonec, Teplice, pozor na Boleslav.
A Slavia?
Proč ne. Ztrácí jen osm bodů, to my loni měli větší manko a viděli jsme, že se to dohnat dá.
Zahraničí vás už neláká?
Nikdy neříkej nikdy.
Brabce bych vedle sebe viděl rád
Sparta má velmi mladý tým. Pomáhá vám to v tom, že se necítíte tak starý?
Dá se říct, že tohle mi fotbalovou kariéru taky prodlužuje.
Jaký máte vztah ke spoluhráčům, kteří jsou o patnáct i víc let mladší než vy?
Jsou to děti. Žijou trochu v matrixu, v jiném světě, ale vycházím s nimi. Jsou ke mně slušný.
Sparta k vám do středu obrany hledá parťáka. Měl jím být Jarošík, ale ten se rozhodl pro Zaragozu. Jak jste to vzal?
To je život a jeho právo. Samozřejmě, že bych byl rád, kdyby tady byl. Mrzelo mě, že odešel. Kvalitní fotbalista v nejlepších letech. Mluvil jsem s ním, když od nás ze soustředění odjížděl. Popřál jsem mu hodně štěstí, chápu to, přece jen je to španělská liga. Na druhou stranu vyjdu s každým, tak uvidíme, koho vedení přivede.
Hlavním kandidátem je Erich Brabec, do loňského léta kapitán Slavie.
Ericha bych vedle sebe viděl rád. Je to dobrý fotbalista i kluk. Spartě by dal hodně. Hrál sice za Slavii, což já bych opačně nikdy neudělal. Ale i mezi slávisty se najdou ti slušní. Byl bych hrozně rád, kdyby přišel.
Znáte se blíž?
Jen ze hřiště. Ale určitě bych se na něj těšil. Já měl vedle sebe kluky, kteří uměli s míčem víc než já. Já jsem mydlič, Erich fotbalista. Bylo by to vyvážené a tak by to mělo být. I proto nám to s Romanem Hubníkem klapalo. Ale nejen s ním, můžu jmenovat Tomáše Sivoka, Vencu Drobného.
Snesla by kabina dva vůdce, vás i Brabce?
Bez problémů. Já bych byl rád, kdyby si půl žezla vzal on. Ušetřil bych spoustu práce i energie. Zodpovědnost, řízení obrany. A kdyby to převzal všechno, pro mě jen dobře. Takového člověka bych vedle sebe opravdu chtěl.
Nevadila by fanouškům jeho slávistická minulost?
Fandové Slavie by asi šťastní nebyli, ale co, na mě hulákají všude. Já to pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven, nic si z toho nedělám.
Brabec zatím nepřišel, klub koupil stejně starého a zkušeného záložníka Sionka. Co si od něj slibujete?
Od Sparty je to super tah. Nikdy jsem s ním sice nehrál, ale samozřejmě vím, jaký je Libor fotbalista. Zrovna nedávno jsem mluvil s jeho tátou, s ním se znám dobře.