"Je to k nevíře, ale pořád žijeme," kroutí hlavou kapitán Pavel Němčický.
V tabulce je Slovácko třetí, na druhou Opavu ztrácí dva body. Do konce soutěže přitom schází pouhých pět kol.
A v každém z nich už půjde o všechno. "Jakákoliv ztráta bodů by nás mohla přijít hodně draho," tuší Němčický.
V posledním domácím střetnutí s Hradcem Králové se Slovácko předvedlo v tradičním světle: herní převaha byla korunovaná řadou šancí. Jenže jejich realizace opět nevyšla. "Strašně se nadřeme na góly. A když už se nám ho podaří vstřelit, zase neudržíme čisté konto," zlobí se třicetiletý obránce.
Kalvodův výběr na jaře vyhrál před vlastními diváky jen jednou, když porazil poslední Krč.
"Pokud chcete postupovat, je to hrozně málo," ví Němčický. "Co je nám platné, že vyhrajeme na Dukle brankou v nastavení, když to pak nepotvrdíme doma," štve jej.
O nevydařené koncovce hráčů Slovácka by se daly psát romány.
Někdy je až neuvěřitelné, jaké šance jsou schopni zahodit.
"Prostě nemáme štěstí," krčí rameny blonďatý zadák. "Takový je fotbal. Kdo ho někdy hrál, ten pocit určitě zná. Na tréninku se střelbě pořád věnujeme, jenže v zápase nám to tam nepadá." Cesta mezi tuzemskou fotbalovou elitu pro Slovácko stále není uzavřena. V posledních pěti kolech jej však čeká nevyzpytatelný los. Dvě utkání se zachraňujícími se Ústím nad Labem a Vítkovicemi, intermezzo v Hlučíně a na závěr bitvy s dalšími adepty na postup Fulnekem a Příbramí.
"Je úplně jedno, s kým budeme hrát," říká Němčický. "Soupeře nemůžeme dělit na těžké a lehké. Musíme se dívat sami na sebe a vyhrávat.
V Ústí potřebujeme získat tři body a od toho se odrazit do zbytku ligy."
