Chtěli jste tím demonstrovat, že tým drží pospolu?
Přesně tak. Tuhle jednadvacítku to zdobí. Sem tam vynikne nějaká individualita, ale jinak je to týmová záležitost. Jako mančaft jsme zase nepropadli.
Hodně jste se na výhru nad Rakouskem nadřeli?
Všichni jsme věděli, že ten zápas bude těžký. Rakušané potvrdili, že hrají s obrovskou vůlí. V prvním poločase jsme hráli pohlednější fotbal, bylo víc akcí po stranách a centrů do vápna. Ale zase jsme ztráceli balony v poli a dělali jsme chyby. Po přestávce za stavu 2:1 už jsme hráli tak, abychom nedostali gól a podrželi balon.
Na zápas přišly dvě tisícovky diváků. Co jste říkal kulise?
Lidi byli fajn, fandili nám. I když to není jako na reprezentačním áčku, kdy řvou celý zápas. Každopádně jim musíme poděkovat, že přišli.
V dvojzápase v Nizozemsku a doma proti Rakousku jste neztratili ani bod, takže můžete oslavovat.
Na oslavy není čas. Každý se teď rozprchne do mateřských klubů. Získali jsme šest bodů, což byl náš cíl. Dostali jsme jeden gól, dost hloupý, ale šest jsme jich dali, což je důležité. Udělali jsme si náskok na čele naší kvalifikační skupiny. Svůj úkol jsme zkrátka zvládli dobře.
Suverénně vedete třetí skupinu evropské kvalifikace. Připouštíte si vůbec, že byste ji nemuseli vyhrát?
Žádná kapitola by se neměla uzavírat. Před námi jsou ještě čtyři zápasy a ty budou hodně těžké. Jsou to odvety a každý už ví, jak hrajeme, takže změní taktiku a bude se na nás chtít vytáhnout. Musíme se zase semknout a uhrát takové výsledky, které nám zaručí první místo.
Máte jako záložník v reprezentaci jiné úkoly než v Liberci, kde hrajete?
Trochu ano. Mám se pohybovat ve středu pole a chodit do soubojů, to je stejné. V národním týmu se mám ale taky snažit rozdělovat míče spoluhráčům. V Liberci tuhle roli plní Venca Koloušek.
Kdyby se jednadvacítka postavila proti Liberci, kdo by měl asi navrch?
Opravdu těžko říct. I když se nám s Libercem nějaké zápasy venku nepodařily, byl by to pro jednadvacítku hodně silný soupeř.
V neděli nad ránem jste přiletěli z Nizozemska a hned v úterý jste hostili Rakousko. Co únava?
Byla docela znát. Přiletěli jsme v neděli ve tři ráno a hned jsme se přesunuli na přípravu do Jablonce. Pořádně jsme se nevyspali. Mysleli jsme, že únava přejde hned, ale bohužel tam asi nějaká ještě zůstala. Navíc byl U Nisy hodně těžký terén a tráva se trhala, což nám taky nepřidalo.
Teď vás zase čekají klubové povinnosti. Konkrétně příprava na nedělní derby s Jabloncem. Vzpomínáte si ještě na divoké podzimní utkání, kdy jste na Střelnici remizovali 3:3?
Až moc dobře. Byl to můj první zápas za Liberec. Začali jsme perfektně, šli do vedení 3:0, dokonce se mi podařilo dát gól. Jenže pak přišly chyby, které Jablonec potrestal. A třetí gól, to už byla vyložená smůla. Náš hráč šel do skluzu, trefil Webera a míč nešťastně skončil v brance.
Takže máte Jablonci co odvádět.
My chceme hlavně příští rok hrát evropské poháry. Budeme se soustředit na to, abychom se na ně dotáhli.
