Jihlava vám vítězství dost usnadnila, viďte?
To je pravda. Nevím, čím to bylo. Na druhou stranu musím říct, že jsme tomu napomohli i my, že jsme měli takovou převahu. Kdybychom jim totiž dali víc prostoru, tak by mohli víc tvořit. Ale my jsme presovali, získávali hodně odražených balonů.
Právě díky presování jste vstřelil jediný gól zápasu...
A ten mi udělal radost. Ale větší radost mi udělalo velice důležité vítězství. A taky odskočení v tabulce od Jihlavy. S tím jsme do toho šli. To byla naše priorita.
Nicméně ve druhé půli jste dostal z pravé strany přihrávku od Hlúpika a mohl střílet do prázdné. Jenže místo toho jste bránu netrefil. Co se tam stalo?
Bohužel mi to sjelo. Filip mi to dobře přihrál, já jsem si to možná mohl zpracovat, než to dávat z jedné.
Trenér se po této spálené šanci chytal za hlavu.
To jsme se chytali asi všichni. Je to samozřejmě moje chyba, taková šance se musí proměňovat. Už bychom vedli 2:0 a dohrávali zápas s větším klidem.
Bude to mít s trenérem ještě nějakou dohru?
Tak to nevím. Teď je důležité, že jsme vyhráli. Strašně si toho vážím. Chtěl bych pochválit celé mužstvo, hráli jsme týmově a dobře.
Každopádně vytknout by se jistě dalo neproměňování tutovek, kterých vám Vysočina nabídla několik. A to nejen vám, ale i vašim spoluhráčů. Budete rozebírat spalování šancí?
Tak samozřejmě, šancí bylo hodně. Teď jde o to vážit si toho, že jsme vyhráli. Máme tři body. Ale musíme se na to zaměřit, abychom v příštích zápasech šance víc využívali.
