"Nevím jak jinak poděkovat klukům, za to co tady tak tvrdě vybojovali, tak jsem neodolal a napsal pár řádků o svých zážitcích," napsal Zika na úvod ke svému článku, který zde publikujeme.
Velké vítězství české dvacítky
Dnes večer jsem opět po dlouhé době křičel spolu s hrstkou dalších Čechů žijících na vzdáleném pacifickém pobřeží Kanady "Hoši děkujem´!!!"
Victoria, hlavní město provincie Britská Kolumbie, kde je největší časový posun na území Kanady vůči Praze, byla svědkem neuvěřitelně houževnatého zápasu českých fotbalových juniorů proti Japonsku.
Hned jak jsme se dozvěděli, že do našeho města míří kluci z Česka, začali jsme se svolávat a chystat na zápas století.
Aspoň pro nás to zápas století opravdu byl!
Češi nastoupili po neuvěřitelně horkém dnu proti týmu Japonska, který byl místním tiskem favorizován jako jasný vítěz. Uvěřila tomu i většina Kanaďanů a na zápas dorazila vyzbrojena japonskou vlajkou. Stadionem se neslo "Let´s go Japan!"
Naše "Češi do toho!" se za stavu 2:0 pro Japonce ozývalo z několika stran stadionu jen hodně slabě, ale ve druhém poločasu jsme na svoji stranu pomalu strhávali kolem sedící Kanaďany.
Při prvním českém gólu už s námi křičela větší skupina a po vyrovnání jsme začali získávat převahu.
Blízko nás seděl kluk s nápisem Czech Republic na triku a anglicky nám řekl, že jeho máma je ze Špindlu.
Prodloužení a penalty jsme strávili ve stoje a byl to neuvěřitelný pocit slyšet anglické "Czech, go, go!" Ovace, které nastaly po vítězné penaltě, jsem nezažil ještě nikdy na žádném útkání.
Byl to neuvěřitelně krásný, technický a napínavý zápas, a to až do konce. Po jeho vyvrcholení jsme rychle spěchali k vchodům do šaten, abychom mohli spolu s malou skupinkou dalších čechů křičet "Hoši děkujem´!"
Jejich reakce na zjištění, že měli v publiku svoje fanoušky byla neuvěřitelná a když jsme si s nimi podávali ruce, viděli jsme v jejich očích pocit vítězství, a to skutečně tvrdě vybojovaného vítězství.
Tento pocit, kdy malá skupinka Čechů oslavuje první vteřiny českého vítězství daleko od Prahy, člověk v Česku nemůže nikdy zažít. Pocit, kdy je člověk skutečně pyšný na vlajku, kterou drží v ruce.
Hoši, děkujeme a držíme palce do dalšího zápasu v Edmontnu.
 Postupovou radost s českými fotbalisty prožívali i fanoušci na stadionu ve Victorii. |
